Městu Týnec nad Sázavou záleží na tom, aby občané města měli dostatečně rozmanité kulturní i volnočasové vyžití. Svědčí o tom fakt, že město má pro tuto oblast zpracovaný dokument STRATEGIE PRO KULTURU A VOLNÝ ČAS MĚSTA TÝNEC NAD SÁZAVOU DO ROKU 2028

(http://www.mestotynec.cz/download/ma21-skvc-01-analyticka-cast-text.pdf )

Dále má město komisi pro kulturu. Komise spolupracuje při přípravě a plánování kulturních akcí.

Kulturní akce jsou pořádány každoročně jako tradiční akce v obvyklých termínech. Plus další mimořádné akce.

Kulturu zajišťuje Kulturní centrum Týnec, příspěvková organizace města, ale i spolky nebo zájmové skupiny. 

Kulturní centrum Týnec nad Sázavou město bylo zřízeno v roce 2021 jako příspěvková organizace, která se stará o kulturní život v obci, ale také o kulturní památku bývalé továrny na kameninu, hrad a muzeum, dále zajišťuje fungování Turistického informačního centra Týnec, městské knihovny a hotelu Týnec.

Výše celkových výdajů na kulturu činily:

v roce 2021: 42 mil. Kč  - nárůst byl způsoben koupí budovy Kulturního centra Týnec

v roce 2022: 16 mil Kč.

V Týnci nad Sázavou se nachází kulturní památky (viz https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam/?kraj=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&okres=Bene%C5%A1ov&obec=T%C3%BDnec+nad+S%C3%A1zavou&fulltext )

Patří mezi ně např. továrna na kameninu, kostel sv. Kateřiny v Chrástě nad Sázavou, Hrad s rotundou, kostel sv. Šimona a Judy, hrad Zbořený Kostelec-zřícenina a archeologické stopy, Měšťanský dům U Micků.

Objekty ve vlastnictví města jsou pravidelně udržovány a mají v rozpočtu vyhrazenou vlastní položku.

V městském muzeu je stálá výstava týnecké kameniny. 

Ve spolupráci s továrnou Jawa je zmapována činnost Františka Janečka, ČNB vydala pamětní minci Jawa 250 pérák.

Město Týnec nad Sázavou pořádá společenské a kulturní akce ve spolupráci s KC Týnec v průběhu celého roku. V rozpočtu je na tyto akce vyhrazena stálá položka (paragraf).

Město Týnec nad Sázavou má územní plán města, Strategický plán rozvoje města, Manuál povrchů a mobiliáře, Filozoficko-architektonickou koncepcí... Vše jsou živé strategické dokumenty, dle kterých postupně zvelebujeme město. Město spolupracuje s městským architektem. V rozpočtu jsou pravidelně vyhrazeny položky na údržbu a rozvoj majetku.

Ze Strategického plánu rozvoje města Týnec nad Sázavou do roku 2028 vyplývá tato atraktivita města:

 Město Týnec nad Sázavou je okrajovou částí zóny Pražské metropolitní oblasti a je funkčně provázané s hl. m. Prahou. Silné vazby města Týnec nad Sázavou na hl. m. Prahu a na Benešov potvrzují statistiky vyjížďky do zaměstnání a do škol.

 Město je atraktivní, což se projevuje v rozvíjející se bytové výstavbě v posledních letech.

 Týnec nad Sázavou plní zejména obytnou funkci. Významná je i funkce rekreační (pobytová i nepobytová) a výrobní.

 V užším systému osídlení nelze hodnotit dopravní polohu města Týnec nad Sázavou za dobrou, jelikož se město Týnec nad Sázavou nachází mimo hlavní silniční tahy a je polohováno na poměrně málo frekventované silnici II. třídy.

 Město má relativně dobrou dopravní dostupnost vůči hl. m. Praze, která by se výhledově mohla zlepšit vlivem napojení na dálnici D3.  Od počátku 21. století je patrný postupný nárůst počtu obyvatel, který dokládá atraktivitu území a rozvoj rezidenční suburbanizace ve městě. Hodnoty migračního přírůstku jsou řádově na vyšší úrovni než hodnoty přirozeného přírůstku.

 Nejvýraznější relativní nárůst mezi lety 2001 a 20111 nastal v místní části Brodce, kde se počet obyvatel zvýšil více než trojnásobně (vlivem výstavby sídliště Kněžina). Výrazné navýšení je evidentní i v místní části Čakovice, kde se rozvíjí výstavba rodinných domů. U ostatních částí lze navýšení označit za mírné. Pokles nastal v samotném Týnci. K roku 2011 mají všechny místní části počet obyvatel, který neohrožuje jejich funkční existenci. Částečně je to dáno využíváním části domovního fondu k rekreačním účelům.

 Věková skladba obyvatelstva v Týnci nad Sázavou není příznivá v porovnání s ostatními městy - město vykazuje vyšší podíl seniorů a naopak nižší podíl dětské složky. Současně i intenzita stárnutí je vyšší, než je tomu u jiných měst.

 Předpokládaný růst populace – vlivem vymezení pozemků pro novou bytovou výstavbu, zvyšování atraktivity města v souvislosti s napojením na dálnici D3.

 Saldo vyjížďky z města bylo v roce 2011 záporné, tzn., že z obce vyjíždělo výrazně více osob, než kolik jich dojíždělo. Z hlediska zaměstnanosti bylo saldo taktéž záporné. Mimo město tak vyjíždělo více než 80 %.  Do budoucna lze předpokládat pokračující trend mírného zvyšování počtu obyvatel a jeho stárnutí, kterým je třeba přizpůsobit občanskou vybavenost města.

Město Týnec má stanoveny tyto tři prioritní oblasti ve Strategickém plánu rozvoje města Týnec nad Sázavou NA OBDOBÍ 2018-2028: 1. Kvalita života; 2. Infrastruktura a životní prostředí; 3. Atraktivní město.Péče o celková vzhled města a veřejná prostranství je zakotvena ve dvou oblastech (2. a 3. oblast). Tyto jsou pak rozděleny podrobněji do 3 cílů (viz návrhová část Strategického plánu od str. 136). Konkrétně jsou pak jednotlivé akce a projekty specifikovány dle těchto cílů a priorit v Akčním plánu na každý rok, plus nachystány v Zásobníku projektů. Ty projekty, které jsou v Akčním plánu, jsou také naplánovány v rozpočtu města na daný rok.

Např. rozpočtová položka na obnovu mobiliáře je vyčleněna pod č. 5171,položka na úklid města nebo péče o zeleň je pod č. 5169 - zajišťují ji pro město Technické služby, atd.

Co se týká nevyužívaných míst a brownfieldů, tak v Týnci nejde přímo o brownfieldy, ale o ne zcela využívané nemovitosti:

·         Areál bývalé teplárny – řešíme s vlastníkem jeho využití jako sportoviště či jako rekreace.

·         Areál Metaz – několik prázdných hal, které jsou na prodej nebo k pronájmu – čekají na nové využití

·         Areál Jawa – vyčištěný pozemek, který čeká na stavbu nové výroby.

Rozlohy:

Areál teplárny – plocha před teplárnou 2,4 ha

Metaz – 1 budova 7498m2 = 0,75 ha

Jawa – zbourané budovy a okolní plocha – 2,6 ha

Celkem 5,75 ha

Městu Týnec nad Sázavou záleží na tom, aby občané města měli dostatečně rozmanité kulturní i volnočasové vyžití. Svědčí o tom fakt, že město má pro tuto oblast zpracovaný dokument STRATEGIE PRO KULTURU A VOLNÝ ČAS MĚSTA TÝNEC NAD SÁZAVOU DO ROKU 2028

(http://www.mestotynec.cz/download/ma21-skvc-01-analyticka-cast-text.pdf )

Dále má město komisi pro kulturu. Komise spolupracuje při přípravě a plánování kulturních akcí.

Kulturní akce jsou pořádány každoročně jako tradiční akce v obvyklých termínech. Plus další mimořádné akce.

Kulturu zajišťuje Kulturní centrum Týnec, příspěvková organizace města, ale i spolky nebo zájmové skupiny. 

Kulturní centrum Týnec nad Sázavou město bylo zřízeno v roce 2021 jako příspěvková organizace, která se stará o kulturní život v obci, ale také o kulturní památku bývalé továrny na kameninu, hrad a muzeum, dále zajišťuje fungování Turistického informačního centra Týnec, městské knihovny a hotelu Týnec.

Výše celkových výdajů na kulturu činily:

v roce 2021: 42 mil. Kč  - nárůst byl způsoben koupí budovy Kulturního centra Týnec

v roce 2022: 16 mil Kč.

V Týnci nad Sázavou se nachází kulturní památky (viz https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam/?kraj=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&okres=Bene%C5%A1ov&obec=T%C3%BDnec+nad+S%C3%A1zavou&fulltext )

Patří mezi ně např. továrna na kameninu, kostel sv. Kateřiny v Chrástě nad Sázavou, Hrad s rotundou, kostel sv. Šimona a Judy, hrad Zbořený Kostelec-zřícenina a archeologické stopy, Měšťanský dům U Micků.

Objekty ve vlastnictví města jsou pravidelně udržovány a mají v rozpočtu vyhrazenou vlastní položku.

V městském muzeu je stálá výstava týnecké kameniny. 

Ve spolupráci s továrnou Jawa je zmapována činnost Františka Janečka, ČNB vydala pamětní minci Jawa 250 pérák.

Město Týnec nad Sázavou pořádá společenské a kulturní akce ve spolupráci s KC Týnec v průběhu celého roku. V rozpočtu je na tyto akce vyhrazena stálá položka (paragraf).

Město Týnec nad Sázavou má územní plán města, Strategický plán rozvoje města, Manuál povrchů a mobiliáře, Filozoficko-architektonickou koncepcí... Vše jsou živé strategické dokumenty, dle kterých postupně zvelebujeme město. Město spolupracuje s městským architektem. V rozpočtu jsou pravidelně vyhrazeny položky na údržbu a rozvoj majetku.

Ze Strategického plánu rozvoje města Týnec nad Sázavou do roku 2028 vyplývá tato atraktivita města:

 Město Týnec nad Sázavou je okrajovou částí zóny Pražské metropolitní oblasti a je funkčně provázané s hl. m. Prahou. Silné vazby města Týnec nad Sázavou na hl. m. Prahu a na Benešov potvrzují statistiky vyjížďky do zaměstnání a do škol.

 Město je atraktivní, což se projevuje v rozvíjející se bytové výstavbě v posledních letech.

 Týnec nad Sázavou plní zejména obytnou funkci. Významná je i funkce rekreační (pobytová i nepobytová) a výrobní.

 V užším systému osídlení nelze hodnotit dopravní polohu města Týnec nad Sázavou za dobrou, jelikož se město Týnec nad Sázavou nachází mimo hlavní silniční tahy a je polohováno na poměrně málo frekventované silnici II. třídy.

 Město má relativně dobrou dopravní dostupnost vůči hl. m. Praze, která by se výhledově mohla zlepšit vlivem napojení na dálnici D3.  Od počátku 21. století je patrný postupný nárůst počtu obyvatel, který dokládá atraktivitu území a rozvoj rezidenční suburbanizace ve městě. Hodnoty migračního přírůstku jsou řádově na vyšší úrovni než hodnoty přirozeného přírůstku.

 Nejvýraznější relativní nárůst mezi lety 2001 a 20111 nastal v místní části Brodce, kde se počet obyvatel zvýšil více než trojnásobně (vlivem výstavby sídliště Kněžina). Výrazné navýšení je evidentní i v místní části Čakovice, kde se rozvíjí výstavba rodinných domů. U ostatních částí lze navýšení označit za mírné. Pokles nastal v samotném Týnci. K roku 2011 mají všechny místní části počet obyvatel, který neohrožuje jejich funkční existenci. Částečně je to dáno využíváním části domovního fondu k rekreačním účelům.

 Věková skladba obyvatelstva v Týnci nad Sázavou není příznivá v porovnání s ostatními městy - město vykazuje vyšší podíl seniorů a naopak nižší podíl dětské složky. Současně i intenzita stárnutí je vyšší, než je tomu u jiných měst.

 Předpokládaný růst populace – vlivem vymezení pozemků pro novou bytovou výstavbu, zvyšování atraktivity města v souvislosti s napojením na dálnici D3.

 Saldo vyjížďky z města bylo v roce 2011 záporné, tzn., že z obce vyjíždělo výrazně více osob, než kolik jich dojíždělo. Z hlediska zaměstnanosti bylo saldo taktéž záporné. Mimo město tak vyjíždělo více než 80 %.  Do budoucna lze předpokládat pokračující trend mírného zvyšování počtu obyvatel a jeho stárnutí, kterým je třeba přizpůsobit občanskou vybavenost města.

Město Týnec má stanoveny tyto tři prioritní oblasti ve Strategickém plánu rozvoje města Týnec nad Sázavou NA OBDOBÍ 2018-2028: 1. Kvalita života; 2. Infrastruktura a životní prostředí; 3. Atraktivní město.Péče o celková vzhled města a veřejná prostranství je zakotvena ve dvou oblastech (2. a 3. oblast). Tyto jsou pak rozděleny podrobněji do 3 cílů (viz návrhová část Strategického plánu od str. 136). Konkrétně jsou pak jednotlivé akce a projekty specifikovány dle těchto cílů a priorit v Akčním plánu na každý rok, plus nachystány v Zásobníku projektů. Ty projekty, které jsou v Akčním plánu, jsou také naplánovány v rozpočtu města na daný rok.

Např. rozpočtová položka na obnovu mobiliáře je vyčleněna pod č. 5171,položka na úklid města nebo péče o zeleň je pod č. 5169 - zajišťují ji pro město Technické služby, atd.

Co se týká nevyužívaných míst a brownfieldů, tak v Týnci nejde přímo o brownfieldy, ale o ne zcela využívané nemovitosti:

·         Areál bývalé teplárny – řešíme s vlastníkem jeho využití jako sportoviště či jako rekreace.

·         Areál Metaz – několik prázdných hal, které jsou na prodej nebo k pronájmu – čekají na nové využití

·         Areál Jawa – vyčištěný pozemek, který čeká na stavbu nové výroby.

Rozlohy:

Areál teplárny – plocha před teplárnou 2,4 ha

Metaz – 1 budova 7498m2 = 0,75 ha

Jawa – zbourané budovy a okolní plocha – 2,6 ha

Celkem 5,75 ha