Detail auditu

Stav auditu	Platný audit
Hodnocení Auditu k tématu	Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - bez podmínek
Oponent	Pavel Šremer
Konzultant	Eva Jonešová
Koordinátor	Mária Necidová Bory

2 Životní prostředí
1) Formální hodnocení Auditu udržitelného rozvoje
OTÁZKA	HODNOCENÍ
Existují připomínky a náměty k přehlednosti a srozumitelnosti Auditu UR?	Vyjádření auditora Ne Audit byl po připomínkách velmi pečlivě a srozumitelně připraven
Je Audit UR kompletní, dává odpověď na všechny návodné otázky?	Vyjádření auditora Ano Audit byl ve vícero oblastech zpracován i do větší hloubky
Využívá Audit UR povinné a doporučené indikátory?	Vyjádření auditora Ano Všechny indikátory byly řádně vypočteny a popsány
2) Vyhodnocení stavu sledovaných oblastí udržitelného rozvoje
Rekapitulace auditu UR
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU	SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY	HODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti: 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody	Oblast 2.1 Hodnoceni: 1 Dobrá Trend: 0 Stabilní V obci v části Horní Bory a Dolní Bory je vodovodní síť s kvalitní vodou z místních zdrojů. Podíl připojených obyvatel k celkovému počtu je 72 %. Specifická spotřeba pitné vody za rok 2021 je 20 820 l/obyv a rok případně 57 l/obyv. a den. Hodnota se mírně zvýšila oproti předcházejícímu roku. V samostatné části osada Cyrilov (vzdálenost 2 km) jsou napojené domácnosti na samostatné studny, případně vrtané studny. Kanalizační síť obce v části Horní Bory a Dolní Bory je členěna na splaškovou a dešťovou a je čištěna v obecní ČOV. Podíl připojených obyvatel za rok 2021 je 95,5 %. Hodnota odváděné vody se mírně zvýšila. V Cyrilově jsou nemovitosti napojena na žumpy. V současnosti se řeší možné změny v odvádění splaškových vod. Dešťová voda je v této části obce řešena především vsakem. Úsporná opatření jsou prováděna v obecních budovách v rámci oprav, rekonstrukcí případně investic, kde se instalují úsporné zařizovací předměty. Obec řeší akumulaci srážkových vod včetně řešení pro přívalové deště suchými poldry. V současnosti je stavební řízení pro další 2 vodní díla. Místní komunikace jsou s odtokem dešťových vod do přilehlých travních porostů. Pro potřeby hasičů a sportovců se využívá voda z rybníku nebo nadzemních a podzemních hydrantů v případě nutnosti rychlého načerpání vody.	Oblast 2.1 Hodnoceni: 1 Dobrá Trend: 1 Zlepšující se V oblasti vodního hospodářství dosahuje obec Bory celkově dobrých výsledků, zvláště v zacházení se srážkovou vodou. Na vodovod je napojeno 72 % obyvatel, což je sice pod celostátním průměrem, ten však je ovlivněn převážnou koncentrací občanů, žijících ve městech, kde je budování vodovodů snazší. Spotřeba pitné vody připadající na obyvatele je daleko nižší, než celostátní průměr, jen 57 l/obyv./den v r. 2021. Úspor pitné vody je docilováno jednak technickými opatřeními při rekonstrukci budov spravovaných obcí, hlavně pak využíváním srážkové vody pro zálivku, dále využíváním vody z rybníka pro účely kropení místních komunikací, výcviku místních dobrovolných hasičů a zalévání trávníku fotbalového hřiště. Na kanalizaci a obecní ČOV je napojeno 95,5 % obyvatel Borů v r. 2021 oproti 89% v r. 2018, což je při rozptýleném venkovském osídlení docela dobrý výsledek. Zbývá již jen vyřešit problém odpadních vod v osadě Cyrilov, vzdálené od centra obce. Obec si uvědomila důležitost zpomalení srážkových vod a jejich akumulace a využívání a dosahuje již některých velmi dobrých výsledků. Jednak je to budování poldrů k zabránění místních záplav a eroze půdy, byla vypracována stavební dokumentace a zažádáno o stavební povolení k rekonstrukci rybníka v Cyrilově. Došlo též k úpravě polní cesty, aby se voda z přívalových dešťů zasakovala do přilehlých luk. Velmi je třeba ocenit zadání studie odtokových poměrů. Na základě této studie pak doporučujeme vypracování plánu adaptace obce na klimatickou změnu či dokonce klimatického plánu, který by zahrnoval jak adaptační, tak mitigační opatření.
Celkové hodnoceni oblasti: 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy	Oblast 2.2 Hodnoceni: 1 Dobrá Trend: 0 Stabilní Obec má vymezen ÚSES: LBC na ploše 17,5ha; LBK v délce 3155 m a LBK vodní v délce 2810 m. Nejznámější je přírodní památka Rasůveň, Mrázkova louka a potok Babačka. O chráněná území se stará ČSOP včetně mladých ochránců přírody Bobeš, spolek myslivci a rybáři. V blízkosti katastru obce je přírodní památka Šebeň. Navrhované plochy nových území pro ZCHÚ tvoří až 50 % stávajících. Za hodnocené období nedošlo ke snížení podílu úbytku přírodních ploch. Území Natura 2000 se v katastru obce nevyskytují. Zvýšila se kvalita péče o zeleň, nová výsadba stromů a keřů na ploše 7% z celkové plochy zeleně obce. Nová výstavba pro bydlení je na pozemcích s vyšší ochranou BPEJ. rekonstrukce budov občanské vybavenosti je na stávajících budovách.	Oblast 2.2 Hodnoceni: 1 Dobrá Trend: 1 Zlepšující se Ekologická stabilita krajiny je zajišťována lokálním ÚSES, zaneseným do územního plánu, jehož jednotlivé prvky – biocentra a biokoridory jsou všechny funkční, opírají se i o maloplošná zvláště chráněná území. V území obce je i nadregionální biocentrum Rasůveň. Maloplošná zvláště chráněná území jsou v dobrém stavu, jedná se o přírodní památky Rasůveň a přírodní památku Mrázkova louka. Tato ZCHÚ zaujímají 1,6 % z plochy obce. O údržbu ZCHÚ se vskutku příkladně stará místní ZO ČSOP včetně mladých ochránců přírody Bobeš a místních spolků myslivců a rybářů s podporou obecního úřadu, Kraje Vysočina a AOPK. Jsou navrhovány i další tři lokality k ochraně, přičemž lokalitu Nad Horníkem již ČSOP zajišťuje v předstihu před vyhlášením ochranářský management. Mimolesní zeleň zaujímá dle odborného odhadu 22.100 m². Nedochází zatím k rozšíření jejích ploch, avšak k jejímu zkvalitňování. V r. 2020 a 2021 došlo k výsadbě zeleně na 1485 m², tj. na 7 % celkové plochy zeleně. Dík projektu Alej života došlo k výsadbě zeleně v blízkosti kostela v Dolních Borech a v okolí Těšíkova mlýna. Je plánován projekt Sázíme budoucnost, k výsadbě stromů za každého občana obce. Na území obce prakticky nedochází k záběrům přírodních ploch. Plánovaná zástavba v územním plánu obce byla kritizována v ÚAP ORP Velké Meziříčí, 5. aktualizaci vzhledem k záborům zemědělské půdy I. tř. kvality. Obec vysvětluje tento plán snahou docílit sloučení dříve oddělených obcí Horní a Dolní Bory výstavbou na kvalitní půdě mezi oběma dříve oddělenými obcemi. Vzhledem k imperativu naší legislativy minimalizovat výstavbu na půdách I. třídy kvality doporučujeme zvážení změn při úpravě územního plánu tak, aby tyto zábory byly minimalizovány.
Celkové hodnoceni oblasti: 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství	Oblast 2.3 Hodnoceni: 0 Uspokojivá Trend: 0 Stabilní Celková plocha zemědělské půdy je 712,8 ha. Od roku 2015 do roku 2019 došlo ke snížení plochy zemědělské půdy o 8,7 %. Od roku 2019 do roku 2021 nedošlo ke změně oproti předcházejícímu hodnocení, plocha zemědělské půdy je 712,8 ha. Na většině zemědělské plochy hospodaří místní zemědělský podnik konvenčním způsobem. Obec zvažuje v nových nájmech o podmínce certifikované zemědělství. O certifikovaném zemědělství uvažuje tak místní kozí farma. Celková plocha lesních pozemků je 809,9 ha. Od roku 2015 do roku 2021 nedošlo ke změně lesní plochy. Většina lesů má certifikaci PEFC. Drobní soukromí majitelé a obec nejsou certifikováni PEFC ani FSC.	Oblast 2.3 Hodnoceni: 0 Uspokojivá Trend: 1 Zlepšující se Celková plocha zemědělské půdy činila 712,8 ha v r. 2019 dle ÚAP , přitom mezi lety 2015 až 2019 došlo ke snížení její rozlohy o 0,5 % ( u údaje o 8,7 % v sebehodnocení došlo k překlepu, ve skutečnosti se jedná o 8,7 ha). Na plánované zábory půdy I. třídy kvalityv územním plánu (jako zastavitelné plochy) upozornily ÚAP ORP Velké Meziříčí, 5. aktualizace. Byly ze strany obce zdůvodněny sloučením Dolního a Horního Borového, dříve samostatných obcí-snahou o dostavbu v území mezi nimi. Na většině zemědělské půdy je hospodařeno místním zemědělským podnikem konvenčně, certifikovaní ekologičtí zemědělci zatím na území obce nehospodaří. Prvky ekologického zemědělství má kozí farma, která o případné certifikaci uvažuje, taktéž obecní úřad zvažuje podmínění pachtů ekologickým zemědělstvím. To lze doporučit i na základě zkušeností některých municipalit, realizujících MA 21. Lesní půda se nachází na 810 ha, což činí téměř polovinu rozlohy obce (49,2 %). Certifikačním systémem PEFC jsou certifikovány všechny lesy, obhospodařované LČR (185 ha) a 542 ha lesů panství Podstatzky-Lichtenstein, celkem tedy 727 ha, což je 89,26 % z výměry lesní půdy. Ke změnám v ploše certifikovaných lesů nedošlo, zbývající lesy soukromých majitelů a obce nejsou certifikovány. Lze doporučit do budoucna certifikaci i dalších lesů, protože ta by měla vést k udržitelnému lesnímu hospodaření. Erozí trpí půdy zvláště při přívalových deštích, některé plochy dle map VÚMOP podléhají průměrné dlouhodobé ztrátě půdy dokonce nad 10 t půdy/ha/rok. Obec se snaží o opatření k zabránění či zmírnění eroze, např. budováním suchých poldrů k záchytu přívalových povodní, zadala dokonce komplexní studii odtokových poměrů k zadržení vody v krajině a odstranění rizika přívalových vod a vodní eroze. Na základě výsledků této studie doporučujeme do budoucna vypracování komplexního plánu adaptací na změnu klimatu, případně i jako součást klimatického plánu, zahrnujícího nejen adaptace na změny klimatu, ale i mitigace. Na katastru obce je i poddolované území Hatě, zatím v něm nejsou pozorovány propadliny. Zásahem do krajiny i do života obce je i velký lom na granulit.
Celkové hodnoceni oblasti: 2.4 Kvalita ovzduší	Oblast 2.4 Hodnoceni: 0 Uspokojivá Trend: 0 Stabilní Zdrojem znečištění na území obce: - Kamenolom Bory, jeho prašnost z lomu a hlučnost dopravy - doprava v obci - zdroje na vytápění jednotlivých budov v obci. V obci neprobíhá měření emisí, imisní hodnoty jsou získané z ČHMÚ. Hodnoty ukazují nízké koncentrace znečišťujících látek a v rámci pozorování se mírně zlepšují. Např. průměrná roční koncentrace PM₁₀ dle ČHMÚ, klouzavých pětiletých průměrů za r. 2016-2020 je v rozmezí 16,1 ( pro okraj obce) až 17,9 μg/m³ ( pro střed obce). Podle ÚAP ORP Velké Meziříčí do roku 2019 je nepříznivé překročení přízemního ozonu v obci. Opatření pro snížení znečištění kvality ovzduší je - čištění komunikací, čištění po zimním posypu, celkem 19 tis. m²plochy komunikace a v rámci kropení komunikace fa Colas 720 tis. m² za rok - snížení rychlosti v obci , - výsadba zeleně, v tomto roce chceme začít s další výsadbou stromů za každého občana v obci v rámci projektu Sázíme budoucnost, - výsadba stromů v obecním lese po kůrovcové kalamitě	Oblast 2.4 Hodnoceni: 1 Dobrá Trend: 0 Stabilní Imise polutantů nejsou u jejich většiny dle ročních hodnot pětiletých klouzavých průměrů vysoké a postupně dochází k jejich snižování. Výjimkou jsou koncentrace pro zdraví a vegetaci nebezpečného přízemního ozonu, ty jsou překračovány, jak plyne z údajů ÚAP ORP Velké Meziříčí, což je však situace většiny území ORP Velké Meziříčí a taktéž i mnoha míst České republiky. K nejdůležitějším zdrojům znečištění ovzduší patří v Borech doprava – hlavně vzhledem k dopravě kameniva z místního velkého lomu, ale i dalšího dopravního zatížení obce. Částečně se též podílí lokální topeniště, zátěž je však menší díky částečné plynofikaci obce. Obec se snaží o snižování znečištění. V prvé řadě je to úklid komunikací a kropení. Celkem je tak ošetřena plocha 720 000 m² ročně. Zvláště důležité je kropení komunikace, po kterém jezdí nákladní auta z lomu Bory. K snížení znečištění měla sloužit plynofikace, která je nyní dík vysokým cenám v ohrožení, že i ta část obyvatel, která využívá plyn k topení, přejde na lacinější, emisně horší paliva. Dalším opatřením v dopravě je snížení rychlosti vozidel v obci, hlídané radarem. Obec též pomáhá poradensky občanům k získání kotlíkových dotací. Dalším opatřením jsou výsadby stromů a keřů a taktéž i blízkého lesa po kůrovcové kalamitě, obojí za účasti občanů a spolků. Vzhledem k tomu, že koncentrace naprosté většiny znečišťujících látek nejsou vysoké a ke všem opatřením, které obec činí pro snížení rizika znečištění ovzduší, lze situaci hodnotit jako dobrou +1. Při hodnocení trendu je třeba vzít v úvahu na jedné straně úsilí obce, na druhé straně nedobrou situaci v koncentracích přízemního ozonu – proto lze situaci hodnotit jako stabilní trend 0.
Celkové hodnocení oponenta k tématu udržitelného rozvoje
VNITŘNÍ PODMINKY Silné stránky Hodnotná příroda Péče o maloplošná chráněná území a péče o ohrožené druhy rostlin i živočichů dobrovolnými ochránci přírody Zájem vedení obce, spolků i občanů o životní prostředí Vodovod v obci s pitnou vodou z místních vrtů Nízká spotřeba pitné vody dík úsporným opatřením Kanalizace s napojením na ČOV	VNITŘNÍ PODMINKY Slabé stránky Nevyřešené čištění odpadních vod v osadě Cyrilov Neexistence celkového adaptačního plánu na změnu klimatu Nedokončená adaptační opatření ke změně klimatu, např. proti přívalovým dešťům a vodní erozi Poddolovaná území Nadlimitní znečištění ovzduší přízemním ozonem Znečištění prachem pocházejícím z lomu v obci a hlavně z dopravy kameniva přes obec Výstavba i na půdách nejvyšší I.třídy kvality Část lesů poničená kůrovcem Odnos půdy vodní erozí
VNĚJŠÍ PODMINKY Příležitosti Využití dotací k ochraně a péči o životní prostředí Docílení větší rozlohy zvláště chráněných území Pozemkové úpravy, které zajistí ochranu před přívalovými dešti a erozí a větší vodozádržnost krajiny i větší biodiverzitu Udržitelné hospodaření v lesích Rozvoj ekologického zemědělství Příprava a realizace adaptačního plánu na změnu klimatu a/nebo klimatického plánu	VNĚJŠÍ PODMINKY Hrozby Rychle postupující klimatická změna a její projevy Nedostatečná příprava na již probíhající klimatickou změnu, zvláště v případě nedostatečné podpory ze strany státu Změna ve vedení obce, kraje nebo státu, která by vedla k zanedbání péče o životní prostředí Rozšíření lomu a tím zvýšení dopravy kameniva přes obec a zvýšení koncentrace prašných částic v ovzduší Poklesy půdy v poddolovaných částech území Nebezpečný vzrůst znečištění ovzduší spalováním nekvalitních paliv vzhledem k vzrůstu cen kvalitnějších paliv Zábory další kvalitní půdy na výstavbu Zhoršení úrodnosti, retenční schopnosti i biodiverzity nešetrnými úpravami krajiny a další výstavbou Šíření nepůvodních agresivních invazních druhů rostlin a živočichů
Závěry pro municipalitu – dílčí doporučení a návrhy hodnotitele
Závěr pro oblast: V oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody dosahuje obec Bory velmi dobrých výsledků, dochází k rozšiřování sítě vodovodu a kanalizace. Obec provozuje i ČOV. Doporučujeme v tom pokračovat a dořešit zacházení s odpadovými vodami v osadě Cyrilov. Taktéž v dalších úsporách pitné vody ještě větším využíváním dešťové vody i technickými opatřeními. Objednané vypracování studie odtokových poměrů je prvním důležitým krokem, doporučujeme na základě výsledků studie vypracování komplexního adaptačního plánu na klimatickou změnu. V oblasti 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy je třeba vyzdvihnout úsilí obce i spolků o ochranu přírodního dědictví, chráněných území i organizmů. Velmi hodnotný a sloužící k zachování ekologické stability území je fakt, že Územní systém ekologické stability je funkční.Chválihodná je péče o zeleň, výsadby nových dřevin a projekty zapojení veřejnosti do výsadeb ( projekty Alej života, a plánovaný projekt Sázíme budoucnost). Do budoucna doporučujeme rozšíření ploch zeleně i o izolační zeleň podél nejfrekventovanějších komunikací v intravilánu obce. Důležité je též, že při výstavbě v posledních letech nedochází k záborům přírodních ploch, bohužel však zemědělské půdy ano. V oblasti 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství je situace nejednoznačná. Na jedné straně lesy, které tvoří téměř polovinu rozlohy, jsou z velké míry certifikovány systémem PEFC, na druhé straně na zemědělské půdě je hospodařeno konvenčním zemědělstvím a jen malá část vykazuje prvky ekologického zemědělství, byť zatím necertifikovaného. Doporučujeme jednak osvětové působení na místní zemědělce a pro pozemky ve vlastnictví obce zabudování do pachtovních smluv podmínky certifikovaného ekologického hospodaření.Problémem jsou zábory zemědělské půdy i nejvyšší třídy kvality pro výstavbu, která zaplňuje proluku mezi oběma dříve samostatnými obcemi Dolními a Horními Bory. Je však třeba přiznat, že v posledních letech došlo k menším záborům než v období předchozího auditu. .Doporučujeme úpravu územního plánu- zvážit redukci záborů ZPF a v souladu s naší legislativou a upozorněním ˇUzemně analytických podkladů pro ORP Velké Meziříčí, 5. aktualizace vyloučit ze záborů půdy nejvyšší kvality. Na katastru obce jsou území ohrožená vodní erozí, způsobenou zvláště přívalovými dešti. Obec však činí účinná opatření k zabránění eroze např. suchými poldry, zadržujícími přívaly a zadala komplexní studii odtokových poměrů, což je třeba zvláště ocenit. Určitým limitem pro obec je existence poddolovaných území, např. v místech bývalého důlního díla Hatě, byť tam zatím nedochází k poklesům půdy. V oblasti 2.4 Kvalita ovzduší Podle údajů pětiletých klouzavých průměrů map ČHMÚ je možné zjistit postupné snižování koncentrací znečišťujících látek v ovzduší obce, nyní u většiny polutantů jsou jejich hodnoty v dolní půli limitů. Výjimkou je překračování koncentrací zdraví a vegetaci nebezpečného přízemního ozonu O₃, to je však problém velké části České republiky. Do budoucna by mohl být problém se zdraví škodlivými jemnými prachovými částicemiPM_2,5, jejichž koncentrace v Borech sice zatím splňuje naše české limity, avšak je vyšší, než doporučovaný limit Světovou zdravotnickou organizací. Na jejich vzniku se podílí velkou měrou doprava kameniva z velkého kamenolomu Bory, proto je důležité, že se obec snaží o snížení intenzity dopravy a působí na vedení kamenolomu, aby lom nezanedbával kropení komunikace. Snížení intenzity dopravy by se mělo též příznivě projevit na snížených koncentracích oxidů dusíku a následně dík sníženým oxidačním chemickým reakcím sníženého množství oxidů dusíku s kyslíkem i na snížení koncentrací přízemního ozonu. Ke snížení znečištění ovzduší slouží i částečná plynofikace obce, vzhledem k růstu cen plynu bude nyní potřebné, aby obec i nadále propagovala a využívalamožnosti dotací ( např. tzv. kotlíkové dotace, dotace na obnovitelné zdroje energie) a možnosti úspor energie na neposledním místě. Obec uklízí poměrně velké plochy komunikací a veřejných ploch, do budoucna je na zvážení ještě častější úklid, včetně kropení, které bude s postupující klimatickou změnou čím dál důležitější, neb slouží k zvlhčování ovzduší a ochlazování povrchu. Doporučujeme též zvážit při plánování projektů případné možnosti instalace mlžítek a/nebo dalších vodních prvků v místech větší koncentrace občanů.
3) Hodnotící výrok oponenta k tématu udržitelného rozvoje
Hodnotící výrok pro oblast: Oblast 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody: V této oblasti dosahují Bory celkem dobrých výsledků, zvláště se zřetelem na velikost obce. Oblast 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy: V této oblasti mohou Bory sloužit jako příklad i pro další municipality Oblast 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství: V této oblasti jsou na jedné straně dobré výsledky v certifikovaném lesním hospodaření, výrazně slabší v podpoře udržitelného zemědělství . O ochranu půdy je na jedné straně pečováno např. při ochraně před přívalovými dešti a následnou erozí, na druhé straně docházelo k záborům i nejkvalitnější zemědělské půdy. Vzhledem k tomu, že zábory nyní probíhají již daleko méně, věříme, že se situace zlepšuje již stabilně. 2.4 Kvalita ovzduší: Hodnoty znečištění ovzduší nejsou ve velké většině polutantů vysoké, trendem je snižováníjejich koncentrací a je třeba uznat obci, že činí další opatření, která by měla vést k dalšímu snížení.
Stav hodnocení: Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - bez podmínek

2 Životní prostředí

Hodnocení oblasti

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Celkové hodnoceni oblasti:

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Oblast 2.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

V obci v části Horní Bory a Dolní Bory je vodovodní síť s kvalitní vodou z místních zdrojů. Podíl připojených obyvatel k celkovému počtu je 72 %. Specifická spotřeba pitné vody za rok 2021 je 20 820 l/obyv a rok případně 57 l/obyv. a den. Hodnota se mírně zvýšila oproti předcházejícímu roku. V samostatné části osada Cyrilov (vzdálenost 2 km) jsou napojené domácnosti na samostatné studny, případně vrtané studny.

Kanalizační síť obce v části Horní Bory a Dolní Bory je členěna na splaškovou a dešťovou a je čištěna v obecní ČOV. Podíl připojených obyvatel za rok 2021 je 95,5 %. Hodnota odváděné vody se mírně zvýšila. V Cyrilově jsou nemovitosti napojena na žumpy. V současnosti se řeší možné změny v odvádění splaškových vod. Dešťová voda je v této části obce řešena především vsakem.

Úsporná opatření jsou prováděna v obecních budovách v rámci oprav, rekonstrukcí případně investic, kde se instalují úsporné zařizovací předměty.

Obec řeší akumulaci srážkových vod včetně řešení pro přívalové deště suchými poldry. V současnosti je stavební řízení pro další 2 vodní díla. Místní komunikace jsou s odtokem dešťových vod do přilehlých travních porostů. Pro potřeby hasičů a sportovců se využívá voda z rybníku nebo nadzemních a podzemních hydrantů v případě nutnosti rychlého načerpání vody.

Oblast 2.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

V oblasti vodního hospodářství dosahuje obec Bory celkově dobrých výsledků, zvláště v zacházení se srážkovou vodou. Na vodovod je napojeno 72 % obyvatel, což je sice pod celostátním průměrem, ten však je ovlivněn převážnou koncentrací občanů, žijících ve městech, kde je budování vodovodů snazší. Spotřeba pitné vody připadající na obyvatele je daleko nižší, než celostátní průměr, jen 57 l/obyv./den v r. 2021. Úspor pitné vody je docilováno jednak technickými opatřeními při rekonstrukci budov spravovaných obcí, hlavně pak využíváním srážkové vody pro zálivku, dále využíváním vody z rybníka pro účely kropení místních komunikací, výcviku místních dobrovolných hasičů a zalévání trávníku fotbalového hřiště.

Na kanalizaci a obecní ČOV je napojeno 95,5 % obyvatel Borů v r. 2021 oproti 89% v r. 2018, což je při rozptýleném venkovském osídlení docela dobrý výsledek. Zbývá již jen vyřešit problém odpadních vod v osadě Cyrilov, vzdálené od centra obce.

Obec si uvědomila důležitost zpomalení srážkových vod a jejich akumulace a využívání a dosahuje již některých velmi dobrých výsledků. Jednak je to budování poldrů k zabránění místních záplav a eroze půdy, byla vypracována stavební dokumentace a zažádáno o stavební povolení k rekonstrukci rybníka v Cyrilově. Došlo též k úpravě polní cesty, aby se voda z přívalových dešťů zasakovala do přilehlých luk. Velmi je třeba ocenit zadání studie odtokových poměrů. Na základě této studie pak doporučujeme vypracování plánu adaptace obce na klimatickou změnu či dokonce klimatického plánu, který by zahrnoval jak adaptační, tak mitigační opatření.

2.1.1 Jak je řešena dodávka pitné vody v obci a jak je zajištěn odvod a čištění odpadních vod v obci?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.1

Vodovodní síť

V roce 2015 byla realizovaná vodovodní síť v části Horní a Dolní Bory pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Voda ve vodovodní síti Horní a Dolní Bory je čerpána ze dvou vrtaných studní do vodojemu a následně do řádu. Celková délka vodovodního řadu je 6, 5 km. Celková délka vodovodních přípojek 633 m projektovaná. Průměrná denní potřeba vody je uvažována 137,9 m3/den resp. 46 331 m3/rok. Návrh sítě je pro 833 obyvatel.

Spotřeba pitné vody za rok 2018-2021:

Obec Bory - vodovodní síť	2018	2019	2020	2021
voda pitná fakturovaná celkem (m³)	10 700	13 000	11 346	12 683
voda pitná pro domácnost (m³)	10 220	11 000	11 346	11 451
voda pitná pro domácnost (%)	95,5%	84,6%	100,0%	90,3%
voda pitná ostatní (m³)	480	2 000	0	1 232
voda pitná ostatní (%)	4,5%	15,4%	0,0%	9,7%
počet obyvatel celkem	790	779	781	764
počet připojených obyvatel	550	550	550	550
podíl připojených obyvatel (%)	69,6%	70,6%	70,4%	72,0%
směrné číslo spotřeby pitné vody (m³ /obyv. a rok)	18,58	20,00	20,63	20,82
směrné číslo spotřeby pitné vody (l /obyv. a den)	50,9	54,8	56,5	57,0

V roce 2021-2022 v rámci výstavby inženýrských sítí lokalita Na Sádkách je připraveno napojení dalších 17 domácností.

Obyvatelé části Cyrilova jsou napojena na individuální studně.

Spotřeba vody v obecních budovách	2019	2020	2021
Základní škola	341	247	255
Mateřská škola	206	191	204
Budova č.p. 232 - OÚ vč Jídelny	506	369	383
Budova č.p. 40 - Rodinné centrum	73	36	88
Kulturní dům	33	26	10
Ubytovna vč TJ	218	176	147
Celkem	1 376	1 043	1 086

Kanalizační síť

V roce 2015 byla realizována 2. etapa kanalizační sítě s výstavbou ČOV. V roce 2015 se tak kanalizace v Dolních a Horních Borech rozdělila na dešťovou (stávající rozvody původní kanalizace obce) a na splaškovou kanalizaci napojenou na ČOV.

Odpadní vody za rok 2018-2021:

Obec Bory - ČOV	2018	2019	2020	2021
odpadní voda čištěná (m³)	34 184	43 738	53 529	34 508
množství balastů (m³)	11 184	21 738	30 097	11 848
podíl balastů (%)	32,7%	49,7%	56,2%	34,3%
voda odpadní odváděná, fakturovaná celkem (m³)	23 270	22 000	23 432	22 660
voda odpadní odváděná pro domácnost (m³)	21 820	21 000	20 755	21 688
voda odpadní odváděná pro domácnost (%)	93,8%	95,5%	88,6%	95,7%
voda odpadní odváděná ostatní (m³)	1 450	1 000	2 677	972
voda odpadní odváděná ostatní (%)	6,2%	4,5%	11,4%	4,3%
počet obyvatel celkem	790	779	781	764
počet napojených obyvatel	703	703	703	730
podíl připojených obyvatel (%)	89,0%	90,2%	90,0%	95,5%
směrné číslo odpadní voda (m³ /obyv. a rok)	31,0	29,9	29,5	29,7
směrné číslo odpadní voda (l /obyv. a den)	85,0	81,8	80,9	81,4

Likvidace splaškových vod v části obce Cyrilov je individuálně přes žumpy. V současnosti se řeší variantní řešení prostřednictvím DČOV, KČOV případně jiné řešení.

Indikátory

2.1.A Systém dodávky pitné vody v obci;
Hlavní indikátor

Jednotky meření
verbální popis + poměr obyvatel obce napojených na veřejný vodovod z celkového počtu obyvatel obce a případně poměr obyvatel obce s individuálním zdrojem pitné vody z celkového počtu obyvatel obce (vždy poměr vyjádřen %) + l/os/rok (u obcí disponujících veřejným vodovodem)
Zdroj dat
data obce, příp. poskytovatele služeb

Popis dat: Indikátor popisuje:
způsob zajištění pitné vody v obci (veřejný vodovod, individuální zdroje) a plánovaná opatření do budoucna.
vyjádření poměru obyvatel obce napojených na veřejný vodovod k celkovému počtu obyvatel obce, pokud obec veřejným vodovodem disponuje (%).
údaje o spotřebě vody z veřejného vodovodu (celkové fakturované množství vyrobené vody / vždy děleno počtem obyvatel).
Frekvence zjišťovaní
1x ročně až '1x za 3 roky
Význam indikátoru
Indikátor sleduje, jak je v obci řešena dodávka pitné vody. Dlouhodobým cílem je zajistit udržitelné zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou, která je občany obce efektivně využívána.
rok 2021: - podíl připojených obyvatel z celkového počtu je 72 %, - specifická spotřeba pitné vody je 20 820 l/obyv. a rok - specifická spotřeba pitné vody je 57,0 l/obyv. a den

Spotřeba pitné vody vychází z hodnot za rok 2021, kde pitná voda fakturovaná pro domácnost je 11 451 m³ a počet připojených obyvatel je 550.

2.1.B Systém odvodu a čištění odpadních vod;
Hlavní indikátor

Jednotky meření
% (Podíl obyvatel nebo domácností napojených na čištění odpadních vod)
Zdroj dat
data obce, příp. poskytovatele služeb.

Indikátor popisuje:
způsob odvodu a čištění opadních vod v obci (centrální čistírna odpadních vod, domovní nebo obecní decentralizované čistirny odpadních vod, septiky), odhad kvality individuálního čištění odpadních vod (vyjádřeno stručným popisem) a plánovaná opatření do buduocna.
vyjádření poměru počtu obyvatel napojených na centrální či obecní decentralizované ČOV k počtu obyvatel se zajištěným vlastním čištěním odpadních vod (%).
Frekvence zjišťovaní
1x ročně až '1x za 3 roky
Význam indikátoru
Indikátor sleduje, jak je v obci zajištěn odvod a čištění odpadních vod. Dlouhodobým cílem je zajištění odvodu a čištění odpadních vod tak, aby nebylo nadměrně zatíženo životní prostředí.
rok 2021: - podíl obyvatel napojených na čištění odpadních vod z celkového počtu je 95,5% - podíl počtu obyvatel s vlastním čištěním odpadních vod z celkového počtu je 4,5 %.

Podíl obyvatel napojených na čištění odpadních vod vychází z hodnot za rok 2021, kde odváděná odpadní voda pro domácnost je 21 688 m³ a počet připojených obyvatel je 730.

Návodná otrázka 2.1.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Pitná voda – specifická spotřeba se mění minimálně. Hodnoty spotřeby vody v budovách ve vlastnictví obce za rok 2019-2021 jsou ovlivněné omezenou činností v budovách v čase nákazy Covid 19.

ČOV - podíl připojených obyvatel se mírně zvýšil. Snížil se podíl balastu v ČOV

Návodná otázka 2.1.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

72 % obyvatel Borů je napojeno na vodovodní síť (stav z r. 2021) a měrná spotřeba vody na obyvatele je nízká, 70,5 l/obyv./den – zajisté i dík částečnému využívání studen občany a používáním dešťové vody na zálivku apod. V budovách ve správě obce došlo dost podstatným způsobem k snížení spotřeby vody, byť se na tom promítla nižší spotřeba dík pandemii covidu 19.

Obec vykazuje velmi dobrý ukazatel napojených obyvatel na kanalizaci a ČOV – 95,5 % v r. 2021 oproti 89% v r. 2018. V místní ČOV zaměstnává obec velmi zodpovědného pracovníka. Proto lze hodnotit situaci jako dobrou, tedy +1.

Vzhledem k dalšímu pokračování v napojení obyvatel na vodovod, vyrovnané spotřebě pitné vody v období tohoto auditu (57 l/obyv./den v r. 2021) a snížení měrného množství odpadní vody (z 85 l/obyv./den v r. 2018 na 81,4 l/obyv./den) lze hodnotit trend jako uspokojivý, až zlepšující se, 0 až +1. Do budoucna jako hlavní úkol pro obec je potřeba připomenout řešení situace s odpadovou vodou v odlehlé osadě Cyrilov.

2.1.2 Vyjmenujte nejdůležitější úsporná opatření ke snížení spotřeby pitné vody v obci.

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.2

Úsporná opatření v obecních budovách jsou v rámci rekonstrukcí, např. ZŠ - instalace úsporných splachovačů v rámci oprav.

V roce 2021 byla provedena Oprava sociálního zařízení školní jídelny - bory.cz

V roce 2021 byla provedena oprava sociálního zařízení OÚ v rámci rekonstrukce a nového výtahu Výtah budova OÚ - bory.cz a Dění v obci ve 45.týdnu roku 2021 | Bory - Mobilní Rozhlas 📢 (mobilnirozhlas.cz)

Snížení spotřeby pitné vody je také využíváním srážkových vod:

Rodinné domy mají na svých přilehlých pozemcích nainstalovány retenční nádrže na dešťovou kanalizaci případně sběrné nádoby na zahradách, kterou na těchto pozemcích také využívají.

Hasiči a sportovci využívají pro svoji činnost rybník Horník, např. kropení hřiště, výcvik hasičů. Obec pro případné čištění místní komunikace.

Indikátory

Návodná otrázka 2.1.2

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Úsporná opatření pro snížení spotřeby pitné vody jsou prováděna v rámci rekonstrukce obecních budov. Obec a občané obce také využívají srážkové vody na svých pozemcích na zálivku. Hasiči a sportovci využívají vodu z rybníka namísto pitné vody.

Návodná otázka 2.1.2

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Obec dociluje úspor pitné vody jednak při rekonstrukcích budov ve své správě (např. budovy úřadu a školy) technickými opatřeními, dále využíváním dešťové vody pro zálivku i vody z rybníku pro potřeby hasičů a sportovců (pro výcvik hasičů a zálivku trávníku na hřišti) a pro úklid komunikací. Stav lze hodnotit jako dobrý +1 a trend minimálně jako stabilní 0.

2.1.3 Vytvořila obec nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci a využívání srážkových vod (pro čištění obce, zálivku veřejné zeleně apod.)? Vyjmenujte, prosím.

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.3

Obec řeší zpomalení odtoku srážkových vod suchými poldry:

Suchý poldr lokalita Nad Horníkem

V roce 2013 bylo provedeno protipovodňové opatření na ochranu obce před škodlivým průtokem přívalových vod Suchý poldr - bory.cz . Přívalové deště se hromadí z trati Bukovec a Borský les směrem do Špačkového žlíbku, dále na louky nad Horníkem a do rybníka Horník v obci. Dále přes fotbalové hřiště, loučku pod ním a rybníček pod kravínem se voda valí kanalizací a také po ulici Na Brodku až do Babačky. Projekt suchého poldru byl realizován v celé výši z dotačního titulu MZE.

Suchy poldr lokalita pod kamenolomem

Připravuje se další projekt suchého poldru v části Horní Bory směrem na Cyrilov. V roce 2022 byla podána žádost o stavební povolení.

Rekonstrukce rybníka v Cyrilově

V roce 2020 byla zpracována projektová dokumentace revitalizace rybníka s úpravou komunikace v horní části Cyrilova. V čase přívalových vod z okolních luk směrem z Holého vrchu a polní cesty znečišťují odvodňovací kanály v obci. Návrhem je realizace úpravy komunikace příčnými odvodňovacími pruhy s odvodem přívalových vod do místního rybníka. Informace z připravovaných projektů na str. 7 Borského zpravodajeBřezen_2022.pdf (bory.cz)

V roce 2022 byla podána žádost o stavební povolení.

Úprava polních cest

V roce 2021 proběhla úprava polních cest nad osadou Cyrilov a cesta směr do Těšíkova mlýnu. Příční sklon cesty byl upraven tak, aby odtok přívalových dešťů byl směrem do přilehlých travních porostů.

Studie odtokových poměrů

V současnosti obec přistoupila k důležitému kroku a nechává zpracovat komplexní Studii odtokových poměrů, která má za úkol zmapovat obě katastrální území obce a navrhnout soubor opatření vedoucích k zadržení vody v krajině a eliminaci rizika přívalových povodní a eroze půdy.

Využití srážkových vod:

Rybník Horník využívá SDH a také TJ ke kropení fotbalového hřiště.

Retenční nádrže

Novostavby rodinných domů mají na svých přilehlých pozemcích nainstalovány retenční nádrže na dešťovou kanalizaci, kterou na těchto pozemcích také využívají.

Obec také plánuje upravit jedno z nejvýznamnějších veřejných prostranství-náves v Horních Borech tak, aby zde byly nepropustné povrchy vyměněny za propustné, přibylo zde zeleně a celkově došlo k rekultivaci tohoto prostoru.

Indikátory

Návodná otrázka 2.1.3

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Obec řeší zpomalení odtoku srážkových vod suchými poldry případně úpravou rybníků a polních cest.

Obec odsouhlasila zpracování studie odtokových poměrů.

Obec i obyvatelé obce se snaží využívat srážkovou vodu na svých pozemcích.

Návodná otázka 2.1.3

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Bory učinily velmi mnoho pro zpomalení odtoku srážkových vod a jejich akumulaci a využívání. Jednak pomocí poldrů a též vypracováním stavební dokumentace k rekonstrukci rybníka v Cyrilově. Navíc je dešťová voda využívána k zálivce jak u nově postavených domů, tak i k zálivce fotbalového stadionu místními sportovci a pro účely nácviku místních dobrovolných hasičů. Důležité byly též úpravy polních cest. Zvláštní ocenění si zaslouží zadání studie odtokových poměrů. Oprávněně lze hodnotit situaci jako dobrou +1 a trend jako zlepšující se +1.

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Celkové hodnoceni oblasti:

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy

Oblast 2.2

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Obec má vymezen ÚSES: LBC na ploše 17,5ha; LBK v délce 3155 m a LBK vodní v délce 2810 m. Nejznámější je přírodní památka Rasůveň, Mrázkova louka a potok Babačka. O chráněná území se stará ČSOP včetně mladých ochránců přírody Bobeš, spolek myslivci a rybáři. V blízkosti katastru obce je přírodní památka Šebeň. Navrhované plochy nových území pro ZCHÚ tvoří až 50 % stávajících. Za hodnocené období nedošlo ke snížení podílu úbytku přírodních ploch.

Území Natura 2000 se v katastru obce nevyskytují.

Zvýšila se kvalita péče o zeleň, nová výsadba stromů a keřů na ploše 7% z celkové plochy zeleně obce.

Nová výstavba pro bydlení je na pozemcích s vyšší ochranou BPEJ. rekonstrukce budov občanské vybavenosti je na stávajících budovách.

Oblast 2.2

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Ekologická stabilita krajiny je zajišťována lokálním ÚSES, zaneseným do územního plánu, jehož jednotlivé prvky – biocentra a biokoridory jsou všechny funkční, opírají se i o maloplošná zvláště chráněná území. V území obce je i nadregionální biocentrum Rasůveň.

Maloplošná zvláště chráněná území jsou v dobrém stavu, jedná se o přírodní památky Rasůveň a přírodní památku Mrázkova louka. Tato ZCHÚ zaujímají 1,6 % z plochy obce. O údržbu ZCHÚ se vskutku příkladně stará místní ZO ČSOP včetně mladých ochránců přírody Bobeš a místních spolků myslivců a rybářů s podporou obecního úřadu, Kraje Vysočina a AOPK. Jsou navrhovány i další tři lokality k ochraně, přičemž lokalitu Nad Horníkem již ČSOP zajišťuje v předstihu před vyhlášením ochranářský management.

Mimolesní zeleň zaujímá dle odborného odhadu 22.100 m². Nedochází zatím k rozšíření jejích ploch, avšak k jejímu zkvalitňování. V r. 2020 a 2021 došlo k výsadbě zeleně na 1485 m², tj. na 7 % celkové plochy zeleně. Dík projektu Alej života došlo k výsadbě zeleně v blízkosti kostela v Dolních Borech a v okolí Těšíkova mlýna. Je plánován projekt Sázíme budoucnost, k výsadbě stromů za každého občana obce.

Na území obce prakticky nedochází k záběrům přírodních ploch. Plánovaná zástavba v územním plánu obce byla kritizována v ÚAP ORP Velké Meziříčí, 5. aktualizaci vzhledem k záborům zemědělské půdy I. tř. kvality. Obec vysvětluje tento plán snahou docílit sloučení dříve oddělených obcí Horní a Dolní Bory výstavbou na kvalitní půdě mezi oběma dříve oddělenými obcemi. Vzhledem k imperativu naší legislativy minimalizovat výstavbu na půdách I. třídy kvality doporučujeme zvážení změn při úpravě územního plánu tak, aby tyto zábory byly minimalizovány.

2.2.1 Má obec vymezen v územním plánu lokální systém ekologické stability krajiny? Jsou vymezená biocentra a biokoridory funkční/realizovaná. Kvalitativní popis s případným využitím údajů z územního plánu.

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.1

Obec má v rámci platného ÚP z 5.5.2009 a změny č.1 z října 2020 územní systém ekologické stability:

Nadregionální biocentrum Rasůveň, výměra 885,4 ha, lesní, vodní a luční společenství.

NRBC Rasůveň vyhlášeno na základě návrhu ZO ČSOP Bory v roce 1989. Bučina na vrcholu a SZ svahu vrchu Bukovec (579,5m). Nachází se zde přírodě blízké jedlové bučiny pralesovitého typu s odpovídajícím bylinným patrem (česnáček lékařský, svízel vonný, pstroček dvoulistý, kopytník evropský, bažanka vytrvalá aj.). Jde o poslední zbytek lesa s původní dřevinnou skladbou pralesního typu se zachovalým bylinným podrostem. Rozkládá se na ploše 12,86 ha a celková plocha 25.64 ha je včetně ochranného pásma. Od roku 1950 byly v lesních hospodářských plánech lesní porosty tvořící jádro území ponechávány bez zásahu. Jedná se zejména o bukový porost, s příměsí dalších dřevin, ve stáří více než 150 let, který je v současné době ve stadiu rozpadu. Rozloha přírodní památky Rasůveň se výrazně liší od zapsané v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) (20,54 ha) a jejího geografického zákresu, předaného Agenturou ochrany přírody a krajiny (12,11 ha)

Biocentra: LBC Pod Ševčinou, výměra 3,3 ha, lesní společenství; LBC V Maršálkách, výměra 6,3 ha, lesní a luční společenství; LBC Na Babě, výměra 4,4 ha, lesní a luční společenství; LBC U Borů, výměra 3,5ha, vodní a luční společenství.

Biokoridory: RBK1401, délka 290 m, lesní společenství; LBK1, délka 1350 m, luční společenství; LBK2, délka 1515 m, luční společenství; LBK3 (Babačka), délka 863 m, vodní společenství; LBK4 (Babačka), délka 1947 m, vodní společenství.

Památné stromy: Mléč v Horních Borech jako 1 strom Lípy v Horních Borech jako stromořadí 3 stromů Památné stromy - bory.cz

V současnosti probíhá změna UPč.1, kde není navrhovaná změna ÚSES.

Jednotlivé biocentra a biokoridory jsou funkční. V rámci starostlivosti o tato společenství spolupracuje obec se spolky myslivců, rybářů, ČSOP a dalšími, které v obci působí. Podporuje jejich činnost jak možností vyřízení různých dotačních titulů na hospodaření na těchto pozemcích případně finančním příspěvkem z obecního rozpočtu. Spolky se aktivně zapojují do péči o lesní pozemky při obnově porostu po kůrovcové kalamitě, výstavbě oplocenek, kosení Mrázkovy louky, apod. Památné stromy spravuje obec ve spolupráci s odbornou firmou, která pravidelně provádí kontrolu a případné zásahy.

Obec připravuje výsadbu listnatých stromů s hromadným zapojením veřejnosti. Cílem je do 5 let vysadit za každého občana jeden strom. Letos se uskuteční již třetí ročník výsadby aleje života, kdy rodiče nově narozených občánků sází stromy pro své děti, vždy se jedná o cca 8-10 stromů.

Indikátory

Návodná otrázka 2.2.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Území Natura 2000 se v katastru obce nevyskytují.

Návodná otázka 2.2.1

Hodnoceni:

Velmi dobrá

Trend:

Zlepšující se

Obec má na základě změny územního plánu č. 1 lokální ÚSES, kdy jako základ některých lokálních biocenter slouží i zvláště chráněná území. Přitom všechny prvky LÚSES jsou funkční, to je třeba ocenit. A zvláštní ocenění zaslouží příkladná spolupráce při péči o tyto prvky, kdy místnímu úřadu a státní ochraně přírody pomáhají jak místní ochránci přírody z ČSOP, včetně mladých ochránců přírody Bobeš, tak i místní organizace myslivců a rybářů. Pro situaci je příznačné, že dokonce nadregionální biocentrum Rasůveň s jedlobukovými pralesovitými porosty bylo vyhlášeno na základě návrhu ZO ČSOP Bory v roce 1989. Ocenění si zaslouží i výsadba aleje života, kdy na počest narození potomků dochází k postupné výsadbě Aleje života. Taktéž i příprava výsadby nových stromů v rámci akce, kdy na každého občana Borů připadne výsadba jednoho stromu. Sebehodnocení je proto příliš skromné, stav lze hodnotit jako velmi dobrý +2 a trend jako zlepšující se +1.

2.2.2 Vyskytují se na území obce zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000 (EVL, PO)? Pokud ano, jak obec při jejich ochraně spolupracuje s relevantními subjekty?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.2

Na území obce se vyskytují:

Přírodní památka Rasůveň NRBC 61, jde o poslední zbytek lesa s původní dřevinnou skladbou pralesního typu se zachovalým bylinným podrostem Přírodní památky - bory.cz Rozkládá se na ploše 12,86 ha a celková plocha 25.64 ha je včetně ochranného pásma Péče spočívá jen v údržbě označení hranic chráněného území. Plán péče se zatím mimo hlavní zásady lesnického hospodaření nerealizuje.

Přírodní památka Mrázkova louka Přírodní památky - bory.cz, byla vyhlášena státní přírodní rezervací v roce 1949 na ploše 0,52 ha. Dnešní celková plocha PP je 2,26 ha. Důvodem vyhlášení ochrany bylo zachování biotopu podmáčené rašelinné louky se vzácnými druhy rostlin. Péče o území je každoroční kosení a odstranění trávy, odstraňování náletů keřů a dřevin, podle potřeby čištění koryta potoka, obnově vyznačení hranic území a péči o informační tabuli. Podíl ploch chráněných dle z. č. 114/1992 Sb. na celkové rozloze území obce je 1,6%.

O ZCHÚ se stará organizace Český svaz ochránců přírody včetně oddílu Mladých ochránců přírody Bobeš“. ZO ČSOP Bory - bory.cz

Už třinástym rokem děti úspěšně zajišťují Transfer obojživelníků u rybníku Halda Bory opět v TV - bory.cz

V bezprostřední blízkosti katastru obce je přírodní památka Šebeň mezi obcemi Dobrá Voda, Jívoví a Cyrilov Naučná stezka Šebeň - bory.cz. Je to komplex jedlových bučin, chráněn pro vysoký výskyt lesních mravenců formica polyctena, 1100 hnízd. V roce 2005 ČSOP vybudovali Naučnou stezku Šebeň. V roce 2008 vydala ZŠ a MŠ Hany Benešové v Borech v rámci projektu "Příroda je náš kamarád" pracovní list pro mladší i starší žáky základních škol. V r. 2010 ČSOP vydali už 2. vydání Průvodce touto naučnou stezkou.

V roce 2020 bylo postižené kůrovcovou kalamitou a některé místa jsou výrazně omezena.

Návrh nových území: Evidované lokality výskytu zvláště chráněných druhů a významných biotopů regionálního významu:

1)Hladíkova mez -sušší stráňka s hořečkem českým s plochou 2,06 ha

2)U Těšíkova mlýna - rybník, slatinné louky a bory na hadcovém podloží s výměrou 12,35 ha.

3)Bory – Nad Horníkem - Lokalita Nad Horníkem je součástí Nadregionálního biocentra ÚSES č. 61 Rasůveň; v rámci programu Natura 2000 byla navržena do národního seznamu Evropsky významných lokalit, ale nakonec nebyla vybrána. Dál však figuruje jako lokalita navržená k doplnění sítě chráněných území národního významu – lokalita CZ0616212 Nad Horníkem. Trvá zájem Kraje Vysočina vyhlásit zde zvláště chráněné území. V roce 2012 byla zahájena péče v horní části lokality, od r. 2014 je zavedena pravidelná péče i v nejcennější části lokality. Pozemek je stanovištěm velkých populací chráněných a/nebo ohrožených druhů rostlin i živočichů. Péče o území je každoroční kosení a odstranění trávy. Na péči o pozemek přispívá AOPK ČR.

Území soustavy Natura 2000 se na území obce nevyskytují.

Indikátory

Návodná otrázka 2.2.2

Hodnoceni:

Velmi dobrá

Trend:

Stabilní

Přírodní památka Rasůveň NRBC 61

Přírodní památka Mrázkova louka

Podíl ploch chráněných dle z. č. 114/1992 Sb. na celkové rozloze území obce je 1,6%.O ZCHÚ se stará organizace Český svaz ochránců přírody včetně oddílu Mladých ochránců přírody Bobeš“.

V bezprostřední blízkosti katastru obce je přírodní památka Šebeň.

Návrh nových území:

- Hladíkova mez

- U Těšíkova mlýna

- Bory – Nad Horníkem

Území soustavy Natura 2000 se na území obce nevyskytují.

Návodná otázka 2.2.2

Hodnoceni:

Velmi dobrá

Trend:

Zlepšující se

O maloplošná zvláště chráněná území v katastru obce je postaráno vskutku příkladně. O ochranářský management pečují členové místní ZO ČSOP, včetně Mladých ochránců přírody Bobeš, za podpory jak úřadu obce, tak Kraje Vysočina. Místní ochránci přírody též zajišťují transfer obojživelníků. Plocha ZCHÚ činí sice jen 1,6 % území obce, avšak jedná se o účinnou ochranu a navíce je snaha obce o vyhlášení dalších maloplošných ZCHÚ, dokonce dalších tří maloplošných chráněných území Hladíkova mez, U Těšíkova mlýna a Bory-Nad Horníkem, přičemž na té poslední již probíhá v předstihu ochranářský management, každoroční kosení a úklid trávy místními ochranáři za přispění AOPK.

Velmi zajímavé jsou i aktivity ve směru působení na žáky a veřejnost. Ať již vydáním průvodce naučnou stezkou, pexesa s živočichy, rostlinami a houbami okolí Borů, vydáním knihy Minerály Borů a Cyrilova u Velkého Meziříčí od prof. Josefa Staňka, mapy Bory-příroda, lidé a životní prostředí, pracovní list pro žáky apod.

Situace v ochraně maloplošných ZCHÚ je proto velmi dobrá, lze ji ocenit jako +2. A vzhledem k pokračujícím aktivitám i na rozšíření ZCHÚ je možné charakterizovat trend jako zlepšující se +1.

2.2.3 Došlo ke změně ploch veřejné zeleně/parků/sadů /krajinné zeleně v obci (v rámci celého území obce)? Kvalitativní popis s případným doplněním údajů z územního plánu, z evidence zeleně municipality apod.

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.3

Obec nemá evidenci zeleně a územní plán tuto plochu nevymezuje. Odborný odhad plochy zeleně je 22 100 m2 a vychází z katastrálních map obce. Patří tady veřejné prostranství kolem kostelů v Horních Borech a Dolních Borech, obecního úřadu, základní a mateřské školy, obecní hřiště, školní hřiště. Dále je to plocha kolem vodojemu, ČOV a veřejná plocha v osadě Cyrilov.

Plocha zeleně se nemění, obec se zaměřuje na zkvalitnění péče o zeleň a údržbu stávajících míst. Upravené zelené plochy se upravují sečením, jsou vysázeny stromy, keře případně jiné rostliny. Výsadba stromů v rámci projektu Aleje života případně další výsadba dle iniciativy obyvatel nebo spolků. Celková výsadba stromů a keřů v roce 2020-2021 je 1 485 m², tj. 7 % plochy zeleně.

Výsadba keřů v okolí obecního úřadu na ploše 260 m². V osadě Cyrilov sázení ovocných stromů na ploše 95 m².

Projekt Aleje života

V roce 2020 sázeli rodiče nově vítaných občánků kolem kostela v Dolních Borech, plocha 230 m². V roce 2021 sázeli další stromy v okolí Těšíkova mlýna na ploše 900 m².

Projekt sázíme budoucnost – v roce 2022 chceme začít s projektem, kde v průběhu 5 let bude vysazen za každého obyvatele 1 strom.

Indikátory

Návodná otrázka 2.2.3

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Obec nemá evidenci zeleně a územní plán tuto plochu nevymezuje. Odborný odhad plochy zeleně je 22 100 m2. Plocha zeleně se nemění, obec se zaměřuje na zkvalitnění péče o zeleň a údržbu stávajících míst. Upravené zelené plochy se upravují sečením, jsou vysázeny stromy, keře případně jiné rostliny. Výsadba stromů v rámci projektu Aleje života případně další výsadba dle iniciativy obyvatel nebo spolků. Projekt sázíme budoucnost – v roce 2022 chceme začít s projektem, kde v průběhu 5 let bude vysazen za každého obyvatel

Návodná otázka 2.2.3

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Podle odborného odhadu činí plocha mimolesní zeleně 22 100 m², přičemž se tato plocha nezmenšuje, naopak dochází ke zvyšování kvality zeleně. Např. v r. 2020 a 2021 došlo k výsadbě na 1485 m², tj. na 7 % plochyzeleně. V rámci projektu Alej života byla provedena výsadba kolem kostela v Dolních Borech a v okolí Těšíkova mlýna. V přípravě je projekt Sázíme budoucnost, kterým by mělo dojít k výsadbě stromů za každého občana Borů. Situace s mimolesní zelení je proto dobrá, stav lze charakterizovat jako +1 a vzhledem k projektům, které zvyšují či v brzké budoucnosti zvýší kvalitu zeleně v Borech, trend je zlepšující se, +1

2.2.4 Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých či špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce, před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské a lesní půdě mimo ně?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.4

V současnosti je zpracováván nový uzemní plán pro aktualizaci využívaných ploch v obci. Jelikož ještě nejsou k dispozici údaje, pro porovnání změn využitých ploch byla použita data z územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí k 31.12.2019:

Celková plocha území obce Bory	k 31.12.2015	k 31.12.2019	Rozdíl
zemědělská půda (ha)	721,5	712,8	-8,7
podíl zemědělské půdy k celkové výměře (%)	43,8%	43,3%	-0,5%
nezemědělská půda (ha)	925,30	934,00	8,7
podíl nezemědělské půdy z celkové výměry (%)	56,2%	56,7%	0,5%
celková výměra (ha)	1 646,80	1 646,80	0,00

Zemědělská půda	k 31.12.2015	k 31.12.2019	Rozdíl
zemědělská půda (ha)	721,5	712,8	-8,7
podíl zemědělské půdy k celkové výměře (%)	43,8%	43,3%	-0,5%
orní půda (ha)	481,70	473,40	-8,3
podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)	66,8%	66,4%	-0,4%
podíl orné půdy z celkové výměry (%)	29,3%	28,7%	-0,5%
zahrady (ha)	17,60	17,50	-0,1
podíl zahrad ze zemědělské půdy (%)	2,4%	2,5%	0,1%
podíl zahrad z celkové výměry (%)	1,1%	1,1%	0,0%
trvalý travní porost (ha)	222,10	222,00	-0,1
podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)	30,8%	31,1%	0,3%
podíl trvalých travních porostů z celkové výměry (%)	13,5%	13,5%	0,0%
celková výměra (ha)	1 646,80	1 646,80	0,00

Podle těchto ÚAP obec má nevhodný návrh nové zástavby pro bydlení z hlediska umístění na půdě 1.třídy ochrany.

Zdůvodnění tohoto řešení je, že obec Bory se skládá ze dvou místních částí, Dolní a Horní Bory, které byly až do roku 1972 samostatnými samosprávami. Postupně, jak se obě obce rozrůstaly a přibližovali se navzájem, dohodli se, že dojde k jejich spojení. Důležitým spojovacím prvkem je budova školy, která se nachází na rozhraní obou katastrálních území. Pozemky v centru obce i dnes patří z části soukromým vlastníkům, proto zůstává paradoxně střed obce nezastavěn a zástavby rodinných domů se rozrůstají do krajů obce.

Nicméně vedení obce se snaží stávající veřejné budovy rekonstruovat a vracet jim tak nejen funkčnost, ale i život. Máme zpracovanou kompletní prováděcí dokumentaci na opravu kulturního domu, rekonstruovali jsme víceúčelovou budovu, kde se nachází kanceláře OÚ, knihovna, společenský sál, ordinace lékařů, školní jídelna a služby. V současnosti máme zažádáno o stavební povolení na rekonstrukci půdních prostor budovy základní školy. V budoucnu bychom také rádi rekonstruovali budovu bývalé MŠ na bytový dům.

Indikátory

Návodná otrázka 2.2.4

Hodnoceni:

-1

Špatná

Trend:

Stabilní

Obec má nevhodný návrh nové zástavby pro bydlení z hlediska umístění na půdě 1.třídy ochrany. Zdůvodnění tohoto řešení je, že obec Bory se skládá ze dvou místních částí, které se postupně rozrůstaly a přibližovali se navzájem. Dohodli se, že dojde k jejich spojení. Původní plochy zahrad stávajících domů jsou v současnosti místem pro výstavbu nových domů.

Návodná otázka 2.2.4

Hodnoceni:

-1

Špatná

Trend:

Stabilní

ÚAP ORP Velké Meziříčí , 5. aktualizace vytýkají územnímu plánu Borů, že jsou zastavitelné plochy pro smíšenébydlení umístěné na půdě I.třídy ochrany. Obec vysvětluje tuto situaci, že vznikla po sloučení obou obcí Horních a Dolních Borů rozhodnutím o pokračování zástavby tak, aby došlo ke skutečnému splynutí dříve oddělených obcí. Protože by dle naší legislativy mělo dojít k naprosté minimalizaci záborů půdy I. třídy ochrany, doporučujeme zvážit při další aktualizaci územního plánu upozornění ÚAP a zábory ploch I. třídy ochrany skutečně minimalizovat. Situace tedy zatím není dobrá, dochází k záborům zemědělské půdy, nikoliv však přírodních ploch. Lze ji vyhodnotit jako špatnou, tj. -1 a trend jako zatím se neměnící, tj. stabilní, čili 0.

2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Celkové hodnoceni oblasti:

2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství

Oblast 2.3

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Stabilní

Celková plocha zemědělské půdy je 712,8 ha. Od roku 2015 do roku 2019 došlo ke snížení plochy zemědělské půdy o 8,7 %. Od roku 2019 do roku 2021 nedošlo ke změně oproti předcházejícímu hodnocení, plocha zemědělské půdy je 712,8 ha. Na většině zemědělské plochy hospodaří místní zemědělský podnik konvenčním způsobem. Obec zvažuje v nových nájmech o podmínce certifikované zemědělství. O certifikovaném zemědělství uvažuje tak místní kozí farma.

Celková plocha lesních pozemků je 809,9 ha. Od roku 2015 do roku 2021 nedošlo ke změně lesní plochy. Většina lesů má certifikaci PEFC. Drobní soukromí majitelé a obec nejsou certifikováni PEFC ani FSC.

Oblast 2.3

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Zlepšující se

Celková plocha zemědělské půdy činila 712,8 ha v r. 2019 dle ÚAP , přitom mezi lety 2015 až 2019 došlo ke snížení její rozlohy o 0,5 % ( u údaje o 8,7 % v sebehodnocení došlo k překlepu, ve skutečnosti se jedná o 8,7 ha). Na plánované zábory půdy I. třídy kvalityv územním plánu (jako zastavitelné plochy) upozornily ÚAP ORP Velké Meziříčí, 5. aktualizace. Byly ze strany obce zdůvodněny sloučením Dolního a Horního Borového, dříve samostatných obcí-snahou o dostavbu v území mezi nimi. Na většině zemědělské půdy je hospodařeno místním zemědělským podnikem konvenčně, certifikovaní ekologičtí zemědělci zatím na území obce nehospodaří. Prvky ekologického zemědělství má kozí farma, která o případné certifikaci uvažuje, taktéž obecní úřad zvažuje podmínění pachtů ekologickým zemědělstvím. To lze doporučit i na základě zkušeností některých municipalit, realizujících MA 21.

Lesní půda se nachází na 810 ha, což činí téměř polovinu rozlohy obce (49,2 %). Certifikačním systémem PEFC jsou certifikovány všechny lesy, obhospodařované LČR (185 ha) a 542 ha lesů panství Podstatzky-Lichtenstein, celkem tedy 727 ha, což je 89,26 % z výměry lesní půdy. Ke změnám v ploše certifikovaných lesů nedošlo, zbývající lesy soukromých majitelů a obce nejsou certifikovány. Lze doporučit do budoucna certifikaci i dalších lesů, protože ta by měla vést k udržitelnému lesnímu hospodaření.

Erozí trpí půdy zvláště při přívalových deštích, některé plochy dle map VÚMOP podléhají průměrné dlouhodobé ztrátě půdy dokonce nad 10 t půdy/ha/rok. Obec se snaží o opatření k zabránění či zmírnění eroze, např. budováním suchých poldrů k záchytu přívalových povodní, zadala dokonce komplexní studii odtokových poměrů k zadržení vody v krajině a odstranění rizika přívalových vod a vodní eroze. Na základě výsledků této studie doporučujeme do budoucna vypracování komplexního plánu adaptací na změnu klimatu, případně i jako součást klimatického plánu, zahrnujícího nejen adaptace na změny klimatu, ale i mitigace.

Na katastru obce je i poddolované území Hatě, zatím v něm nejsou pozorovány propadliny. Zásahem do krajiny i do života obce je i velký lom na granulit.

2.3.1 Došlo ke změně plochy zemědělské/lesní půdy s certifikovaným zemědělstvím / lesním hospodařením dle FSC?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.3.1

Naše obec je složená ze 2 katastrálních území - Horní Bory a Dolní Bory. Celková zemědělská plocha (orná půda a trvalý travní porost) tvoří 694 ha. Na většině z nich hospodaří místní zemědělský podnik konvenčním způsobem. Na části TTP cca 30 ha se pase hovězí dobytek. Obecní pozemky propachtované výše zmíněnému podniku nejsou podmíněny ekologickým zemědělstvím. Máme zde jednu rodinnou kozí farmu (výroba sýrů, prodej mléka) na rozloze cca 16ha, která o hospodaření v ekologickém režimu uvažuje.

Pro porovnání změn v ZPF byla použita data z územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí k 31.12.2019:

Celková plocha území obce Bory	k 31.12.2015	k 31.12.2019	Rozdíl
zemědělská půda (ha)	721,5	712,8	-8,7
podíl zemědělské půdy k celkové výměře (%)	43,8%	43,3%	-0,5%
nezemědělská půda (ha)	925,30	934,00	8,7
podíl nezemědělské půdy z celkové výměry (%)	56,2%	56,7%	0,5%
celková výměra (ha)	1 646,80	1 646,80	0,00

Zemědělská půda	k 31.12.2015	k 31.12.2019	Rozdíl
zemědělská půda (ha)	721,5	712,8	-8,7
podíl zemědělské půdy k celkové výměře (%)	43,8%	43,3%	-0,5%
orní půda (ha)	481,70	473,40	-8,3
podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)	66,8%	66,4%	-0,4%
podíl orné půdy z celkové výměry (%)	29,3%	28,7%	-0,5%
zahrady (ha)	17,60	17,50	-0,1
podíl zahrad ze zemědělské půdy (%)	2,4%	2,5%	0,1%
podíl zahrad z celkové výměry (%)	1,1%	1,1%	0,0%
trvalý travní porost (ha)	222,10	222,00	-0,1
podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)	30,8%	31,1%	0,3%
podíl trvalých travních porostů z celkové výměry (%)	13,5%	13,5%	0,0%
celková výměra (ha)	1 646,80	1 646,80	0,00

Celková plocha lesních pozemků je 810ha. Největším vlastníkem jsou LČR, s.p., které hospodaří na 185 ha a jsou ze 100% certifikovány v systému PEFC. Ze soukromých vlastníků je největší rodina Podstatzky-Lichtenstein ze zámku ve Velkém meziříčí. Hospodaří na 542 ha a je certifikována v systému PEFC. Obecní lesy nejsou certifikované PECF ani FSC. Tvoří 5,9 ha a 2/3 z nich byly ve sledovaném období znovu zalesněny po kůrovcové kalamitě. Ostatní vlastníci nejsou certifikováni PEFC ani FSC.

Podíl lesních pozemků na území obce Bory	k 31.12.2015	k 31.12.2019	Rozdíl
podíl z celkové výměry	49,2	49,2	0
lesní půda (ha)	809,9	809,9	0
celková výměra obce (ha)	1646,8	1646,8	0

Indikátory

Návodná otrázka 2.3.1

Hodnoceni:

-1

Špatná

Trend:

Stabilní

Celková zemědělská plocha (orná půda a trvalý travní porost) tvoří 694 ha. Na většině z nich hospodaří místní zemědělský podnik konvenčním způsobem. Obec uvažuje (zatím diskutováno v zastupitelstvu) o vypovězení současných pachtů a zřízení nových pachtovních smluv s podmínkou zavedení ekologického zemědělství na těchto obecních pozemcích. Máme zde jednu rodinnou kozí farmu (výroba sýrů, prodej mléka) na rozloze cca 16ha, která o hospodaření v ekologickém režimu uvažuje. Tato by se měla během 2 let rozšířit o dalších 10ha. Během roku 2024 by měla za podpory obce vzniknou další rodinná farma zaměřená na chov ovcí a výsadbu extenzivních sadů původních dřevin (slivoně, hrušně a jabloně). Plánovaná výměra je 9ha. Na části plochy by měl vzniknou medonosný pás pro podporu místních včelařů. Součástí projektu je zapojení místních organizací a spolků – např. výuka řezu ovocných stromů, samosběr ovoce, seznámení mládeže s chovem ovcí, ukázky stříže vlny, rozšíření naučné stezky atd. Celková plocha lesních pozemků je 810ha. Největším vlastníkem jsou LČR, s.p., které hospodaří na 185ha a jsou ze 100% certifikovány v systému PEFC. Ze soukromých vlastníků je největší rodina Podstatzky-Lichtenstein ze zámku ve Velkém meziříčí. Hospodaří na 542ha a je certifikována v systému PEFC. Ostatní vlastníci nejsou certifikováni PEFC ani FSC. Obec nemá možnost, jak ovlivnit soukromé vlastníky k certifikaci lesa.

Návodná otázka 2.3.1

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Stabilní

Z celkové výměry obce 1646,8 ha k 31.12.2019 zaujímá ZPF 712,8 ha,což činí 43,3 % (z toho je orné půdy a TTP 694 ha). Na většině hospodaří místní zemědělský podnik konvenčním způsobem. Na zemědělské půdě nehospodaří žádný ekologicky certifikovaný zemědělec. Prvky ekologického hospodaření obsahuje kozí farma, hospodařící na ploše cca 16 ha, která teprve o certifikaci uvažuje. Na menší části trvalých travních porostů cca 30 ha z 222 ha TTP probíhá pastva hovězího dobytka. Do budoucna doporučujeme obecnímu úřadu vázat pachtovní smlouvy s místním zemědělským podnikem, ale i s dalšími na certifikované ekologické hospodaření dle příkladu některých municipalit, účastnících se MA 21. Taktéž by bylo vhodné osvětově působit na místní občany a spolky.

Plocha lesní půdy je větší, činí 810 ha, tedy 49,2 % z celkové plochy obce Bory. Z plochy lesů je certifikováno systémem PEFC všech 185 ha LČR a 542 ha ve vlastnictví panství Podstatzky-Lichtenstein ze zámku ve Velkém Meziříčí, čili celkem 89,26 % z výměry lesní půdy. Ke změně v ploše certifikovaných lesů nedošlo. Situaci lze hodnotit jako zatím uspokojující stav, tj. 0, trend zůstává zatím stabilní, tj. 0.

2.3.2 Chrání obec zemědělský půdní fond?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.3.2

V současnosti je zpracováván nový uzemní plán obce. Jelikož ještě nejsou k dispozici údaje pro porovnání změn v ZPF, byla použita data z územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí k 31.12.2019:

Celková plocha území obce Bory	k 31.12.2015	k 31.12.2019	Rozdíl
zemědělská půda (ha)	721,5	712,8	-8,7
podíl zemědělské půdy k celkové výměře (%)	43,8%	43,3%	-0,5%
nezemědělská půda (ha)	925,30	934,00	8,7
podíl nezemědělské půdy z celkové výměry (%)	56,2%	56,7%	0,5%
celková výměra (ha)	1 646,80	1 646,80	0,00

Zemědělská půda	k 31.12.2015	k 31.12.2019	Rozdíl
zemědělská půda (ha)	721,5	712,8	-8,7
podíl zemědělské půdy k celkové výměře (%)	43,8%	43,3%	-0,5%
orní půda (ha)	481,70	473,40	-8,3
podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)	66,8%	66,4%	-0,4%
podíl orné půdy z celkové výměry (%)	29,3%	28,7%	-0,5%
zahrady (ha)	17,60	17,50	-0,1
podíl zahrad ze zemědělské půdy (%)	2,4%	2,5%	0,1%
podíl zahrad z celkové výměry (%)	1,1%	1,1%	0,0%
trvalý travní porost (ha)	222,10	222,00	-0,1
podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)	30,8%	31,1%	0,3%
podíl trvalých travních porostů z celkové výměry (%)	13,5%	13,5%	0,0%
celková výměra (ha)	1 646,80	1 646,80	0,00

Lesní pozemky	k 31.12.2015	k 31.12.2019	Rozdíl
podíl z celkové výměry	49,2	49,2	0
lesní půda (ha)	809,9	809,9	0
celková výměra obce (ha)	1646,8	1646,8	0

K dalšímu porovnání změn do roku 2021 v ZPF, byla použita data z ČSÚ:

Celková plocha území obce Bory	2019	2020	2021
podíl zemědělské půdy k celkové výměře (%)	43,3	43,3	43,3
podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)	66,4	66,4	66,3
podíl zahrad ze zemědělské půdy (%)	2,5	2,5	2,5
podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)	31,1	31,1	31,1
podíl orné půdy z celkové výměry (%)	28,7	28,7	28,7
podíl zahrad z celkové výměry (%)	1,1	1,1	1,1
podíl trvalých travních porostů z celkové výměry (%)	13,5	13,5	13,5
podíl nezemědělské půdy z celkové výměry (%)	56,7	56,7	56,7
podíl lesních pozemků z celkové výměry (%)	49,2	49,2	49,2
podíl vodních ploch z celkové výměry (%)	1,2	1,2	1,2
podíl zastavěných ploch a nádvoří z celkové výměry (%)	0,9	0,9	0,9
podíl ostatních ploch z celkové výměry (%)	5,4	5,4	5,4
celková výměra (ha)	1 646,80	1 646,80	1 646,80

Indikátory

Návodná otrázka 2.3.2

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Celková zemědělská plocha k roku 2019 je 712,8 ha. Od roku 2015 do roku 2019 došlo ke snížení plochy zemědělské půdy o 8,7 %. Dohodou obyvatel částí obce Dolních a Horních Borů byla tato plocha využita pro bytovou výstavbu. Obec tímto řešila problém stěhování se mladých obyvatel z obce. Současně se tím zlepší sociální pilíř UR. Od roku 2019 do roku 2021 se nesnížila plocha zemědělské půdy, celková plocha je v současnosti 712,8 ha.

Návodná otázka 2.3.2

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Stabilní

Z celkové rozlohy obce 1646,80 ha v r. 2019 byl podíl zemědělské půdy 712,8 ha, což činilo 43,3 %. Úbytek ZPF byl mezi r. 2015 a 2019 8,7 ha, tj. 0,5 % z celkové rozlohy obce (údaj sebehodnocení o snížení o 8,7 % je překlep, má být 8,7 ha). Novější údaje obecní úřad nezjistil, neboť ze zákona zodpovědný úřad obce s rozšířenou působností ve Velkém Meziříčí údajně nevede statistiky ( dle § 15 zákonaČNR č. 334/1992 Sb. na ochranu zemědělského půdního fondu v aktuálním znění má však za povinnost vést evidenci odnětí zemědělské půdy ze ZPF o výměře menší nebo rovné do velikosti 1 ha). Úřad ORP poskytl obecnímu úřadu v Borech jen údaje o trvalém odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu za rok 2021 na jednotlivé akce – bylo vyňato 0,0458 ha orné půdy k.ú. Horní Bory (na sportovní zázemí) a 0,6676 ha trvalého travního porostu (na rybník a tůně). To znamená 0,043 % z celkové výměry obce, tedy méně, než roční průměr cca 0.1 % za předchozí období 2015-2019. Lze tedy odvodit, že obec zčásti ZPF chrání, platí však zároveň výtka z poslední aktualizace ÚAP ORP Velké Meziříčí, že jsou v územním plánu obce, 1. aktualizaci vytýčeny zastavitelné plochy na půdy nejvyšší třídy ochrany (blíže viz hodnocení u ot.č. 2.2.4). Stav proto je možné hodnotit jako uspokojivý 0, trend vzhledem k snižujícím se záběrům jako stabilní až zlepšující se 0 - +1.

2.3.3 Má obec problémy s erozí půdy? Pokud ano, realizovala nějaká konkrétní protierozní opatření?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.3.3

V roce 2013 bylo provedeno protipovodňové opatření na ochranu obce před škodlivým průtokem přívalových vod. Přívalové vody se při vydatných srážkách hromadí z trati Bukovec a okolních lesů do Špačkovho žlíbku. Následně přes louky nad Horníkem přitékají do rybníka Horník do obce. Pak přes fotbalové hřiště, loučku pod ním a rybníček pod kravínem. Tato voda se pak valí kanalizací a také po ulici Na Brodku až do Babačky. Proto byl zbudován suchý poldr. Projektovaný přítok 1,31 m3.s-1 je vlivem suchého poldru transformován na 0,40 m3.s-1 a to včetně přítoku 0,21 m3.s-1 do dolní nádrže z pročištěných příkopů kolem komunikací. Projekt suchého poldru byl realizován v celé výši z dotačního titulu MZE.

V přípravě je další projekt suchého poldru v části obce Horní Bory směrem na Cyrilov. Současně se snažíme i zjistit jiné alternativy mimo klasický suchý poldr. Letos byl zpracován biologický průzkum a na jeho základě necháme provézt další studii protierozních opatření v této lokalitě s ohledem na maximální zachování lokality a s cílem nalezení jiného řešení (nejlépe v podobě protierozních opatření řešících příčiny přívalů). Aktuální její hodnota spočívá v poskytování ekosystémových funkcí a služeb funkční potoční nivy: zachytávání velkých vod a splavenin, samočištění vody a klimatizace krajiny. V těchto ohledech dosahuje lokalita (porosty v lokalitě) vynikajících parametrů. Relativně malá plocha, ale maximální možný výkon. S ohledem na bezpečnost obyvatel a zároveň i s ohledem na již funkční úsek přírody uvidíme jakou cestou se nakonec vydáme.

Je zpracována projektová dokumentace k revitalizaci rybníka s úpravou komunikace v horní části Cyrilova. V čase přívalových vod z okolních luk směrem z Holého vrchu a polní cesty znečišťují odvodňovací kanály v obci. Návrhem je realizace úpravy komunikace příčnými odvodňovacími pruhy s odvodem přívalových vod do místního rybníka. V roce 2022 předpokládáme podání žádosti na dotační titul.

Studie odtokových poměrů

Na území obce se nachází poddolované území Hatě a kamenolom firmy COLAS.

V dole Hatě v Dolních Borech se těžil draselný živec - ortoklas, který byl cennou keramickou surovinou. Těžba probíhala až do r. 1972. Dnes je celá tato oblast bývalého živcového dolu asanována a zalesněna. Dodnes zde nejsou pozorovány propadliny, přestože v posledních letech zde byla likvidována kůrovcová kalamita těžkou technikou.

Kamenolom v Horních Borech vznikl v roce 1929 a těžil se zde kámen na stavbu silnic a blízké železnice. Pracuje se v něm do současnosti a nyní se lom rozkládá na 30-ti tisících metrech čtverečních, má tři lámací poschodí. Kamenolom se stává zejména z granulitu. Granulity jsou silným tlakem přeměněné horniny. Vyznačují se šedavě bílou barvou a obsahují hlavně živce (ortoklasy a oligoklasy) s křemeny a s růžovo-fialovým almandinem. Ve stěnách kamenolomu lze pozorovat střídání hornin, které vytváří vrstvy od několika centimetrů až po mnohametrové polohy. Tyto jsou často tektonicky zprohýbané.

Pro jasnější představu o erozi v našich katastrech Horní a Dolní Bory přikládáme mapy z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).

Situační mapy

Indikátory

Návodná otrázka 2.3.3

Hodnoceni:

-1

Špatná

Trend:

Zlepšující se

Obec má problémy s erozí půdy, především je to jihovýchodní až západní strana obce. V některých částech v jižní části je průměrná ztráta půdy nad 10 t půdy/ha/rok. V okolí potoka Babačka jsou území ohrožena vodní erozi především v jižní a západní časti obce.

Obec řeší protipovodňové opatření před škodlivým průtokem přívalových vod. V přípravě je suchý poldr v části Horní Bory směrem na Cyrilov, revitalizace rybníka v Cyrilově.

V roce 2022 obec odsouhlasila zpracování studie odtokových poměrů.

Návodná otázka 2.3.3

Hodnoceni:

-1

Špatná

Trend:

Zlepšující se

Obec má problémy s erozí půdy, které se zvláště projevují při přívalových deštích. V jihovýchodních a západních částech obce se nacházejí území, kde je dle map VÚMOP průměrná dlouhodobá ztráta půdy dokonce nad 10 t půdy/ha/rok. Obec činí vícero opatření ke snížení eroze. K zabránění průtoku přívalových vod vybudovala suchý poldr a druhý je v přípravě, připravuje se revitalizace rybníku v Cyrilově s úpravou komunikace. Zvláště důležitá je zadaná komplexní studie odtokových poměrů k zadržení vody v krajině a potlačení rizika přívalových vod a eroze. Lze doporučit, aby na ni pak navazoval celkový adaptační plán přípravy na klimatickou změnu, příp. jako součást klimatického plánu, který by obsahoval adaptační i mitigační opatření.

Na území obce je i poddolované území Hatě, kde však zatím nejsou pozorovány propadliny, jak jsme se přesvědčili při místní exkurzi. Taktéž je na území Borů velký kamenolom na granulit. Vzhledem k nebezpečí eroze hlavně z přívalových deštů lze hodnotit stav jako špatný -1, avšak díky aktivitě obecního úřadu, činícího projekty na zabránění eroze, je možné trend hodnotit jako zlepšující se +1.

2.4 Kvalita ovzduší

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Celkové hodnoceni oblasti:

2.4 Kvalita ovzduší

Oblast 2.4

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Stabilní

Zdrojem znečištění na území obce:

- Kamenolom Bory, jeho prašnost z lomu a hlučnost dopravy

- doprava v obci

- zdroje na vytápění jednotlivých budov v obci.

V obci neprobíhá měření emisí, imisní hodnoty jsou získané z ČHMÚ. Hodnoty ukazují nízké koncentrace znečišťujících látek a v rámci pozorování se mírně zlepšují. Např. průměrná roční koncentrace PM₁₀ dle ČHMÚ, klouzavých pětiletých průměrů za r. 2016-2020 je v rozmezí 16,1 ( pro okraj obce) až 17,9 μg/m³ ( pro střed obce).

Podle ÚAP ORP Velké Meziříčí do roku 2019 je nepříznivé překročení přízemního ozonu v obci.

Opatření pro snížení znečištění kvality ovzduší je

- čištění komunikací, čištění po zimním posypu, celkem 19 tis. m²plochy komunikace a v rámci kropení komunikace fa Colas 720 tis. m² za rok

- snížení rychlosti v obci ,

- výsadba zeleně, v tomto roce chceme začít s další výsadbou stromů za každého občana v obci v rámci projektu Sázíme budoucnost,

- výsadba stromů v obecním lese po kůrovcové kalamitě

Oblast 2.4

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Imise polutantů nejsou u jejich většiny dle ročních hodnot pětiletých klouzavých průměrů vysoké a postupně dochází k jejich snižování. Výjimkou jsou koncentrace pro zdraví a vegetaci nebezpečného přízemního ozonu, ty jsou překračovány, jak plyne z údajů ÚAP ORP Velké Meziříčí, což je však situace většiny území ORP Velké Meziříčí a taktéž i mnoha míst České republiky.

K nejdůležitějším zdrojům znečištění ovzduší patří v Borech doprava – hlavně vzhledem k dopravě kameniva z místního velkého lomu, ale i dalšího dopravního zatížení obce. Částečně se též podílí lokální topeniště, zátěž je však menší díky částečné plynofikaci obce. Obec se snaží o snižování znečištění. V prvé řadě je to úklid komunikací a kropení. Celkem je tak ošetřena plocha 720 000 m² ročně. Zvláště důležité je kropení komunikace, po kterém jezdí nákladní auta z lomu Bory. K snížení znečištění měla sloužit plynofikace, která je nyní dík vysokým cenám v ohrožení, že i ta část obyvatel, která využívá plyn k topení, přejde na lacinější, emisně horší paliva. Dalším opatřením v dopravě je snížení rychlosti vozidel v obci, hlídané radarem. Obec též pomáhá poradensky občanům k získání kotlíkových dotací. Dalším opatřením jsou výsadby stromů a keřů a taktéž i blízkého lesa po kůrovcové kalamitě, obojí za účasti občanů a spolků.

Vzhledem k tomu, že koncentrace naprosté většiny znečišťujících látek nejsou vysoké a ke všem opatřením, které obec činí pro snížení rizika znečištění ovzduší, lze situaci hodnotit jako dobrou +1. Při hodnocení trendu je třeba vzít v úvahu na jedné straně úsilí obce, na druhé straně nedobrou situaci v koncentracích přízemního ozonu – proto lze situaci hodnotit jako stabilní trend 0.

2.4.1 Jaký je stav kvality ovzduší v obci? Jsou dodržovány imisní limity?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.4.1

V obci neprobíhá měření emisí, imisní hodnoty jsou získané z ČHMÚ. Hodnoty jsou v rozptylu dle rozlehlosti obce.

Koncentrace polétavého prachu částice PM_{10 -}roční průměr (µg.m^-3)
LIMIT 40 µg.m-3	2012-2016	2013-2017	2014-2018	2015-2019	2016-2020
Bory centrum	20,1	20	19,9	18,5	17,9
okraje obce min	17,4	13,5	17,5	16,9	16,1
okraje obce max	18,5	14,3	18	17,4	16,7

Koncentrace polétavého prachu částice PM₁₀ -m36 , nejvyšší 24hod koncentrace (µg.m^-3)
LIMIT 50 µg.m^-3	2012-2016	2013-2017	2014-2018	2015-2019	2016-2020
Bory centrum	34,1	34,4	34,9	32,9	31,9
okraje obce min	30,6	30,3	31,5	30,2	29
okraje obce max	32,2	31,5	32,7	31,3	30,4

Koncentrace polétavého prachu jemné částice PM_2,5roční průměr (µg.m^-3)
LIMIT 20 µg.m^-3	2012-2016	2013-2017	2014-2018	2015-2019	2016-2020
Bory centrum	15,6	15,4	15	14,1	13,4
okraje obce min	13,9	13,5	13,4	12,8	11,9
okraje obce max	14,6	14,3	13,8	13,1	12,3

Oxid siřičitý SO2 , roční průměr (µg.m^-3)
LIMIT 20 µg.m^-3	2012-2016	2013-2017	2014-2018	2015-2019	2016-2020
Bory centrum	3,8	3,9	3,6	3,3	3,1
okraje obce min	3,5	3,6	3,4	3,1	2,9
okraje obce max	3,6	3,7	3,5	3,1	3

Oxid siřičitý SO2 , nejvyšší 24hod koncentrace (µg.m^-3)
LIMIT 125 µg.m^-3	2012-2016	2013-2017	2014-2018	2015-2019

Bory - 2022

OPONENTURA

2 Životní prostředí

1) Formální hodnocení Auditu udržitelného rozvoje

2) Vyhodnocení stavu sledovaných oblastí udržitelného rozvoje

Rekapitulace auditu UR

Celkové hodnocení oponenta k tématu udržitelného rozvoje

Závěry pro municipalitu – dílčí doporučení a návrhy hodnotitele

3) Hodnotící výrok oponenta k tématu udržitelného rozvoje

AUDIT

2 Životní prostředí

Hodnocení oblasti

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

2.1.1 Jak je řešena dodávka pitné vody v obci a jak je zajištěn odvod a čištění odpadních vod v obci?

2.1.2 Vyjmenujte nejdůležitější úsporná opatření ke snížení spotřeby pitné vody v obci.

2.1.3 Vytvořila obec nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci a využívání srážkových vod (pro čištění obce, zálivku veřejné zeleně apod.)? Vyjmenujte, prosím.

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy

2.2.1 Má obec vymezen v územním plánu lokální systém ekologické stability krajiny? Jsou vymezená biocentra a biokoridory funkční/realizovaná. Kvalitativní popis s případným využitím údajů z územního plánu.

2.2.2 Vyskytují se na území obce zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000 (EVL, PO)? Pokud ano, jak obec při jejich ochraně spolupracuje s relevantními subjekty?

2.2.3 Došlo ke změně ploch veřejné zeleně/parků/sadů /krajinné zeleně v obci (v rámci celého území obce)? Kvalitativní popis s případným doplněním údajů z územního plánu, z evidence zeleně municipality apod.

2.2.4 Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých či špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce, před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské a lesní půdě mimo ně?

2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství

2.3.1 Došlo ke změně plochy zemědělské/lesní půdy s certifikovaným zemědělstvím / lesním hospodařením dle FSC?

2.3.2 Chrání obec zemědělský půdní fond?

2.3.3 Má obec problémy s erozí půdy? Pokud ano, realizovala nějaká konkrétní protierozní opatření?

2.4 Kvalita ovzduší

2.4.1 Jaký je stav kvality ovzduší v obci? Jsou dodržovány imisní limity?